Save me - 2. část

23. června 2016 v 15:38 | Natalii |  Save me
Skupina: Bangtan Boys (BTS)
Pár: Yoongi x Jimin (Yoonmin)
Žánr: Yaoi / Supernatural






Jimin ležel na posteli a jedl svůj oběd. Byla u něj nějaká mladá sestra a kdyby neměl hlavu plnou Yoongiho, možná by se pokusil s ní i flirtovat. Nevěděl, co se to dělo, proč vlastně najednou nevidí opačné pohlaví tak přitažlivé. Sváděl to na to, že se mu stalo jen moc věcí a na něco takového nemá náladu. Pro jeho hlavu to dávalo smysl. Všechno dávalo smysl, kromě Yoongiho. Jimin si nedokázal vysvětlit, proč ho má plnout hlavu. Když není u něj, tak na něj prostě myslí stále a stále dokola. Možná má Yoongi opravdu nějaké magické schopnosti a nějakým kouzlem se mu dostává do hlavy a řídí jeho myšlenky…
Jimin se občas musel zasmát nad tím, jak zoufalé výmluvy se snaží najít.
Než sestřička odešla, upravila mu peřinu a s úsměvem popřála dobrou chuť. Jimin akorát vše dojídal. S plnou pusou poděkoval, nikdy by tohle v přítomnosti hezké holky neudělal, ale najednou mu to nepřišlo ani trochu divné a nevhodné.
Když dojedl a pokojně s plným žaludkem ležel v posteli, někdo najednou došel. Podíval se na nově příchozího a marně doufal, že to bude povědomý vyhublý, blonďatý kluk. Pro jeho zklamání to byl nějaký vysoký pán.
"Dobrý den, jsem od policie, Choi Seukwan," vytáhl odznak a ukázal ho Jiminovi. Jimin polkl a podíval se. Ucítil trochu strach.
"Cítíte se dobře? Chtěl bych s vámi udělat protokol o vaší...nehodě," řekl mu. Jimin se na něj podíval a pak se zamyslel. Je vůbec o tom schopný mluvit, když ho bolí jen na to myslet? Ale přikývl a muž si sedl na místo, kde sedával Yoongi. Jimin si tiše přál, aby se tam místo něj objevil právě blondýn.
"Takže...k vašemu stavu. Dozvěděl jsem se, že si nic nepamatuje, je to tak?" řekl a vytáhl si papírek, aby si vše zapsal. Jimin si připadal jak ve filmu.
"Nepamatuju..."
"Byla to chyba na obou stranách, ale spíš vaší matky. Opravdu si nic nepamatujete?"
Jimin jen zavrtěl hlavou a do očí se mu hrnuly slzy. Takže řídila jeho matka.
"Stalo se to ve čtvrtek, 2. května okolo čtvrté hodiny odpoledne, auto, které řídila vaše matka vrazilo do kamionu. Je pravda, že i muž, který kamion řídil, měl na tom nějakou vinu, ale-"
"Takže jeho nic nepostihne? Žádný trest?"
"Ne..."
"A co to znamená pro mě?"
"Byly tam nějaké škody. Bohužel váš otec musí uhradit určitou částku-"
"Co?! Nezaplatili jsme už dost tím, že moje máma je mrtvá?" vykřikl Jimin a cítil zlost. Možná to byla blbost, možná by se neměl rozčilovat, ví to, ale nikdy nezvládal ovládat svůj vztek.
"Rozumím a upřímnou soustrast. Jenže stále to byla chyba řidičky a její nepozornost způsobila celkem velké škody."
Jimin si jen odfrkl a otočil se na druhý bok, aby na toho muže neviděl. Byly to pro něj jen prázdné kecy. Peníze, peníze, peníze. Proč je všechno v tomhle světě jen o penězích? Jeho otec na něj nikdy neměl čas, nikdy se mu nevěnoval a skrz co? Protože musel vydělávat peníze.
"Rozumím vám, ale nechte mě zeptat se aspoň na jednu otázku...opravdu si na nic nevzpomínáte? Na žádný malý detail? Všechno je důležité."
"A k čemu vám to bude? Stejně už víte, že to byla vina mojí matky."
Bylo chvíli ticho, než Jimin uslyšel, že si ten muž stoupl a odchází.
"Ještě se za vámi zastavím, kdyby jste si náhodou vzpomněl."
Jimin si jen sám pro sebe obrátil oči v sloup. Neodpověděl nic a čekal jen, kdy se ozve, že už ten otravný muž od policie odešel. Jak to můžou někomu takto říct přímo do obličeje? Jimin ví, že už je dospělý a měl by se tak chovat. Jenže přece nemohou čekat, že se bude chovat úplně bez citů, když ztratil osobu, které asi jako jediné na něm záleželo. Chtěl si vzpomenout, chtěl vědět, proč se stalo to, co se stalo. Ale za boha si nemohl vybavit jediný detail. Jakoby se to ani nestalo. Frustrovaně si zajel rukou do vlasů. Dlouho tam ležel jako tělo bez duše, ani večeři neměl. Nakonec usnul, ani neví jak.

******

Jimin se probudil, zhluboka dýchal a po těle mu tekl pot. Něco se mu zdálo. Něco důležitého. Něco, co by neměl zapomenout. Ale nevzpomněl si. Plácl se do čela a rovnou i utřel pot.
"Špatný sen?" ozvalo se vedle něj. I když to byl hlas, který tak moc toužil slyšet, polekal se. Chytl se za srdce a podíval se na stranu, kde seděl Yoongi.
"Nemůžeš se sem jen tak vkrádat..." zpražil ho trochu, ale byl rád, že je tu někdo, kdo mu rozptýlí myšlenky. Byl by schopný si to vyčítat až do rána. Yoongi se jen pousmál a uvelebil se více na židli.
"Kolik je hodin?" zeptal se Jimin.
"Okolo dvou hodin ráno..."
"Nějaký tvůj oblíbený čas, ne?"
Yoongi se jen usmál.
"Už ví, co ti je?" zeptal se znovu Jimin.
"Ne, už dlouho to neví."
"A jak se to projevuje?"
"Nejsi dnes nějak moc ukecaný?"
"Přece na něco museli už přijít."
"Možná přišli, jen ti to nechci říct."
Jimin vyšpulil uraženě spodní ret. Nevěděl proč Yoongi stále dělá takové tajnosti. Není to fér, i když o něm neví nic, má pocit, že Gi o něm ví vše.
"Viděl jsem toho chlapa dnes...co tu chtěl?" zeptal se po chvíli ticha blondýn. Jimin si povzdech.
"Byl od policajtů, chtěl vědět, jestli si nic nepamatuju. Věděl to už od doktorů, že nic nevím, ale musel se ještě dojít zeptat. Otrava."
"Zněl jsi naštvaně."
"Co?"
"Křičel jsi a já zrovna šel kolem, slyšel jsem tě. Jsou to blbci..."
"Jo, to jsou!" Jimin překřížil ruce.
"Nic si z toho nedělej," řekl mu Yoongi a pohladil ho po tváři. Jimin byl v šoku, ale hlavně hned uhnul hlavou.
"Jsi úplně ledový! Měl by ses víc oblékat nebo ještě onemocníš víc a zůstaneš tu navždy."
Yoongi se jen smutně usmál.
"Je to jen skrz to že mám nízký tlak. Mám končetiny ledové. Kolikrát je ani necítím," řekl a koukal trochu nervózně. Jimin ho ale nijak nepodezíral, dávalo to smysl, aspoň pro něj.
Chvíli seděli při tichu, ale potom Yoongi zase okomentoval něco na Jiminovi a začalo nekonečné pošťuchování. Jimin neví, jestli to je kvůli tomu, že se cítí sám, ale je mu s Yoongim fakt dobře. Dokázal by si na jeho přítomnost zvyknout i v normálním životě.
"Myslíš, že budeš žít?" zeptal se najednou Min. Yoongi se na něj zaraženě podíval. Bylo chvíli ticho.
"Každý si přeje žít. Není to tak, že bych měl na výběr. Pokud je mi určeno, že žít nebudu, tak žít nebudu. Nevím, co si myslet. Jen čekám, jak se to rozhodne. Není to tak, že bys něčemu takovému mohl zabránit."
"Jak to můžeš říct? Musíš přece bojovat pro to, abys žil."
Yoongi se na něj usmál. Úsměv, který byl plný lítosti.
"Někdy bojovat nemůžeš. Ale máš pravdu, někdy stojí za pokus bojovat..." Yoongi se zase usmál, ale jinak. Jimin mu úsměv opětoval.
"Víš...někdy zníš divně. Jako bys byl smířený se smrtí."
Yoongi se zasmál a Jimin zároveň s ním.
"Neumíráš, že ne?" zeptal se vážně Min. Najednou dostal strach. Yoongi na něj opravdu působí jako člověk, kterému by mohl věřit. Yoongi se na něj usmál.
"Je pozdě, měl bys jít spát," vyhnul se otázce Gi a zvedl se, aby odešel. Jimin se zděsil.
"Počkej, počkej! Ty tu čekáš jenom na smrt, že jo?"
"Jiminie," oslovil ho celkem přísně Yoongi. Jimin zmlkl a koukal vystrašeně na blonďatého chlapce před sebou. Yoongi se jen usmál, nebylo to nic nuceného, prostě se usmál, jakoby neřešili tak důležitou věc.
"Běž spát. Zítra zase dojdu, dobře?" řekl mu Yoongi. Jimin jen přikývl. Sledoval chlapce, jak vychází ze dveří. Tohle je snad poprvé, co ho vidí odcházet. Hned jak byl sám, povzdech si. Prostě jen chce Yoongiho ve svém životě dál...




Drobné info: Co na to říkáte?:D Yoongi je jen a jen větší záhada, co?:D No, za několik dílečků se vše dozvíte, nebojte. Snad neztratím nějaké čtenáře! ^^
 


Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 23. června 2016 v 21:27 | Reagovat

Jo...Yoongi je čím dál větší záhada a to mě žere. Teda jednu teorii bych měla, ale třeba je to blbost...
Moc se těšim a netrpělivě čekam na další díl...

2 Shadow Shadow | Web | 23. června 2016 v 21:34 | Reagovat

Já myslím že neztratíš. No řekni, který člověk nemiluje záhady. Já je teda přímo žeru. Boží, boží, boží. Těším se na další dílek ;)

3 Surka Surka | 27. června 2016 v 0:46 | Reagovat

Mám strach... o ich oboch.
Buď Yoongi umrie, alebo už je mŕtvy.. podľa mňa. Nie som si tak úplne istá, ale... neviem no.
Je to desivé a smutné, chcem pokračovanie T-T
Ďakujem za tento diel. Úžasne píšeš, ale to vieš už :33

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.