My Stepbrother - 12. část - END

18. května 2016 v 20:19 | Natalii |  My Stepbrother
Skupina: Bangtan Boys (BTS)
Pár: Jimin x Jungkook
Žánr: Yaoi / Fluff






Když jsem tam tak seděl asi deset minut, zjistil jsem, že v kapse mám mobil. Hned jsem ho vytáhl a nenapadlo mě nic jiného, než zavolat Taehyungovi. Po asi půl minutě to zvedl. Myslel jsem, že to ani už nezvedne.
"Hm? Co je Kookie?" vypadalo to, že spal.
"T-Tae..." vzlykal jsem jeho jméno a moje slzy tekly dál po tvářích.
"PANEBOŽE, co se děje?! Kookie?! Kde jsi?!" vykřikl hned a v pozadí jsem slyšel, jak se ho matka snaží zklidnit. Jindy bych se nad tím pousmál, ale dnes jsem k tomu měl opravdu daleko.
"On...o-on políbil Yoongiho...já n-nevím co dělat," vykoktal jsem ze sebe.
"CO?"
"J-Jimin..."
"O můj bože…řekni mi, co se stalo...okay? Hezky pomalu, uklidni se."
Taehyungův hluboký hlas byl příjemný. Zhluboka jsem se nadechl a snažil se uklidnit. Moc to nešlo, ale aspoň jsem věřil svému hlasu, že neselže.
"Prostě...prostě jsem se probudil a uviděl ho, jak se líbá s Yoongim, ale při tom před tím se se mnou vyspal a líbal mě!" křičel jsem do mobilu a ani si neuvědomil, že jsem vlastně Taemu prozradil to, co jsem se snažil celou dobu tak tajit.
"Cože?! Ty ses s ním vyspal?! Bože! Jungkookie!" zněl chvílemi nadšeně, chvílemi naštvaně. Taehyung byl opravdu zvláštní člověk.
"Je to na déle, ale prostě..."
"Na déle? Já mám času dost!" slyšel jsem jak se zvedl a šel někam pryč, aby nejspíš nerušil svou rodinu. Několik minut si dožadoval vysvětlení, než jsem nakonec povolil. Vylíčil jsem mu všechno, co se mezi námi stalo do posledního detailu. Občas mi uniklo tiché chichotání, když se snažil Taehyung odlehčit atmosféru kecy typu, že z toho sám má dole problém. Když jsem mu to dopověděl, bylo chvíli takové zvláštní ticho. Tae nejspíš musel všechno vstřebat.
"Je...je mi fakt líto, co se stalo. Ale vsadím se, že se to nějak vysvětlí..." začal po chvíli, "měl bys za ním jít. Určitě ti to chce vysvětlit. Jimin není ten typ, co by šel jen po sexu… i když tak vypadá podle toho popisu, věřím, že není."
"Ah, Taehyungie, viděl jsi ho jen jednou..." řekl jsem mu jen.
"Já mám čuch na lidi!" vykřikl, "Ale řekni mi ještě jednu věc, než zavěsíš."
Najednou zněl tak vážně, že se mi trochu začali potit ruce, mé tělo polila nervozita.
"Miluješ ho?"
Bez zaváhání jsem odpověděl.
"Miluju. Miluju Park Jimina celým svým srdcem."
Když jsem slyšel Taeho proslov, jak je na mě hrdý, položil jsem. Popravdě jsem se cítil lépe. O mnoho lépe. Spadlo ze mě jedno velké břemeno. S povzdechem jsem se opřel o lavičku. Měl bych asi mířit domů, třeba pro to Jimin opravdu má vysvětlení.
"Ty mě miluješ, Kookie?" ozvalo se najednou. Překvapením jsem sebou trhl. Podíval jsem se za sebe a tam stál Jimin. Koukal se na mě celkem klidně. Otočil jsem se zpět a podíval se pod sebe s narůžovělými tvářemi. Slyšel jsem, jak si vedle mě sedl.
"Podívej se na mě, Jungkookie," dožadoval. Jemně jsem otočil hlavou jeho směrem.
"Neodpověděl jsi mi..." i když vypadal klidně, jeho hlas zněl nervózně, "Miluješ mě?"
Dával tak přímé otázky, které rovnou mířily do mého srdce. Zavřel jsem pevně oči a přikývl. Stejně už nemám co ztratit, slyšel to. Nechtěl jsem vidět jeho výraz. Jeho výraz znechucení nebo překvapení. A pak jeho trapné výmluvy, že si to promyslí. Nepotřeboval jsem to.
"Prostě řekni, že to necítíš stejně a hotovo. Pochopím to," začal jsem potichu slabě a zlomeně. Nesnažil jsem se v něm vyvolat lítost. Chtěl jsem být silný a vypadat, že se mě to nedotklo.
"Proč bych to říkal?"
"Protože to tak je, ne?!" vykřikl jsem. Byl jsem vzteklý a naštvaný, že se tak blbě ptá. Podíval jsem se na něj a po tvářích mi znovu tekly slzy. Nestačil jsem se však pořádně podívat, protože Jiminovy rty byly najednou na těch mých. Překvapeně jsem koukal před sebe a nevěděl, co dělat. Bylo mi tak příjemně, nechtěl jsem, aby tohle někdy skončilo. Hned mě však probralo, když se mi v hlavě vybavilo, jak líbal Yoongiho. Odstrčil jsem ho vší silou od sebe a stoupl si.
"Proč to stále děláš?! Proč mi stále útočíš na srdce, když to nemyslíš vážně?!"
"Já to myslím vážně, Kookie..." řekl mi zase tak klidně, jakoby se nic nedělo.
"Opravdu?! Tak proč jsi líbal Yoongiho?! A ne tak dlouho po tom, co jsi se se mnou vyspal! Není ti to blbé?!"
"Nech mě to vysvětlit, okay?"
Zmlkl jsem a nedočkavě čekal, až mi to začne vysvětlovat. Byl jsem dost zvědavý, co vymyslel.
"Bylo to jen...jak se cítím, chápeš?" stoupl si a přišel ke mně, "Zkoušel, jak se cítím, když mě políbí on. A víš jak jsem se cítil?" odmlčel se na chvíli a koukal na mě.
"Necítil jsem absolutně nic. Žádný lechtavý pocit v břichu, žádné bušení srdce, necítil jsem nic. Ale když políbím tebe tak...tak už mám jasno. Jsem zamilovaný, Kookie..." usmál se na mě mile. Moje srdce tlouklo neskutečnou rychlostí a moje hlava nepobírala, co se to vlastně děje.
"Co? Tak proč-proč jsi mě tak trápil?" vzlykl jsem a sklopil pohled pod sebe. Najednou jsem se ocitl v příjemném objetí.
"Omlouvám se, Kookie. Nechtěl jsem ti ubližovat..." zašeptal mi u ucha. Ještě více jsem se rozbrečel. Hladil mě po zádech. Bylo mi dobře a otázka, co teď vlastně bude, byla zapomenuta. Po pár minutách jsem se uklidnil. Jimin se na mě usmál. Beze slov vzal mou ruku a v úplné tichosti mě vzal domů. Celou cestu jsem měl sklopenou hlavu a narůžovělé tváře. Pomalu mi začalo docházet, co se děje a stalo. Nedokázal jsem tomu věřit. Někdy jsem se koukl na naše spojené ruce, abych se ujistil, že to nebyl sen.
Když jsme došli domů, pomohl mi vyzut boty a odvedl mě do svého pokoje, kde mě položil na svou postel. Byla mi pěkná zima, proto jsem uvítal, když mě zabalil do peřiny. Usmál se na mě a políbil mě na čelo. Po chvíli odešel a já už se bál, že mě tu nechá samotného a naše situace se nevyřeší. Ale vrátil se po chvíli nejspíš z koupelny bez trika. Překvapeně jsem na něj koukal. Usmál se a lehl si na druhou stranu postele. Koukali jsme si do očí, než jsem přes něj taky natáhl peřinu, musela mu být zima.
Přitáhl si mě do svého objetí a já ucítil jeho překvapivě teplé tělo, které mě zahřeje lépe než jakákoliv peřina nebo deka. Bylo ticho a jak on tak ani já jsme neměli na spánek ani pomyšlení. Bylo tu tolik nezodpovězených otázek.
"Proč...proč jsi mě nikdy nepolíbil?" zašeptal jsem.
"Protože jsem si myslel, že se chceš jen pobavit a k tomu polibky...přece nejsou nutný, hm? Tak jsem to tak bral, ale...prostě jsem pak už neodolal..." odpověděl mi hlubším hlasem, až mi z něj naskočila husina. Nevím, jaký styl uvažování Jimin má. Samozřejmě, že polibky jsou nutný! Ale neřešil jsem to, teď už ne.
"J-jednou jsem tě slyšel, jak brečíš ve spaní a volal jsi na svou mámu...asi. M-můžu vědět, co se stalo?" stále jsem na to nezapomněl a trápilo mě to. Jimin si povzdechl a víc si mě k sobě přitáhl.
"Víš...moje máma umřela, jen tak ji našli jednu škaredou nemoc a...do pár týdnů byla pryč. Jen tak...miloval jsem ji, byla opravdu úžasná. A můj otec se z toho zpamatovával takovou dobu. Jsem strašně rád, že si našel tvou mamku. Byl jsem tak nadšený, ale i když je úžasná žena, nikdy nenahradí mámu, víš jak to myslím, viď? A občas se mi stává, že se mi o ní zdá ještě teď. Je to trochu trapný, ale bohužel...dost mě to poznamenalo..."
Bylo chvíli ticho a když jsem slyšel, jak mu občas uteče hlas a mluví jak na héliu, litoval jsem, že jsem se ptal. Ale byla to zajímavá informace. Zjistil jsem, že o něm vůbec nic nevím. A tímhle začnu.
"To je mi líto," zašeptal jsem.
"V pohodě, Jungkookie, je to už dlouho, co se stalo. Můj otec už se přesunul dál a já taky."
Jen jsem přikývl a víc se zachumlal do jeho hrudi. Hladil mě po zádech a mě přišlo, že i když jsme před chvíli probrali tak nepříjemnou věc, vše bylo zase takové, jako když jsme si sem lehli.
"A...co jsme teď?" vypustil jsem ze sebe. Váhal jsem jestli se zeptat, aby to náhodou nepokazilo atmosféru. Jimin se jen pousmál a políbil mě do vlasů. Pak prstem zvedl mou bradu tak, abychom měli obličeje naproti sobě.
"Co bys řekl?" zašeptal mi do rtů a pak mě políbil. Okamžitě jsem mu začal polibky oplácet. Těch rtů se nikdy nenabažím, byly tak úžasné. Odlepil se ode mě, ale nevzdálil se. Jeho dech mě šimral na rtech.
"Jsi můj přítel, Jungkookie," zašeptal s malým úsměvem. Úsměv jsem mu oplatil a schoval si mou červenající tvář v jeho hrudi. Cítil jsem jeho nádechy a výdechy a bušení srdce, které bylo na stejné rychlosti jako to moje. Trochu jsem se zachichotal sám pro sebe. Bylo to roztomilé.
Nevěděl jsem, co bude dál. Nevěděl jsem, kam náš vztah povede, jestli to bude na dlouho nebo se rozejdeme hned po pár týdnech. Nevěděl jsem, jak to naši rodiče vezmou a jestli to nebude problém. Nevěděl to ani Jimin. Ale v tenhle moment na tom nezáleželo. Teď jsem si jen užíval jeho objetí a ten pocit, že jsem milován mě naplnil neskutečnou radostí a štěstím. Zpočátku jsem si opravdu nemyslel, že ten otravný Park Jimin se mi stane něčím jiným než jen nevlastním bratrem. Ale nelitoval jsem ničeho…




Drobné info: Tak!:D tohle máme za sebou...nevím, jaký jste očekávali konec:D a je pravda, že mi nedělalo problém z toho udělat emo povídku a prostě je nechat samotný a utrápený:D ale to by si mě polovina z vás našla a něco mi udělala...xD A navíc, mělo to skončit pěkně!:D Takže tak!:D Moc děkuju za všechny, co tohle četli. Fakt jsem nečekala takový ohlas. A všichni co se ptají, určitě ještě budu psát něco na Jikook:) taky to začíná být můj nejoblíbenější pár. Ale právě jsem si rozepsala vhope a dvě yoonmin...takže nevím kdy, ale určitě se dočkáte!:) Tak se zatím mějte a třeba zas u další povídky!:)
 


Komentáře

1 Shadow Shadow | Web | 18. května 2016 v 20:30 | Reagovat

Já pláču... Já kurva pláču. Tohle je totálně boží... Sladký... Úžasný... Teď mě vážně mrzí že ta povídka co jsem pro tebe psala je tak krátká. Tohle je snad to nejkrásnější co jsem kdy četla a ještě na můj ultimate ship no co víc si můžu přát. ^^ Těším se na další tvoji tvorbu.;) (hlavně na ty JiKook povídky xD)

2 Hatachi Hatachi | Web | 18. května 2016 v 20:35 | Reagovat

Moc krásně to skončilo. Celá tahle povídka byla skvělá. Těšim se na další...

3 Steph Steph | 18. května 2016 v 20:42 | Reagovat

Aww:3 je to úžasný konec a tahle povídka je taky noc dobrá!! Je to hodně procítěné a.... Jsem strašně špatná ve vyjadřování :D prostě je to moc hezký :) těším se na další tvoje povídky! ^^

4 Ami Ami | 18. května 2016 v 20:50 | Reagovat

Plačem, ja proste nemám slov...dokonalé...úžasné...skvelé, proste ach, vážne nemám slov. Je mi ľúto že to skončilo, pretože táto poviedka je fakt dokonalá a strašne som si ju obľúbila.
Som rada ako to skončilo, zaujímalo by ma ako to bude neskôr, či by zostali spolu alebo ako by to bolo. Každopádne to bolo fakt rozkošné a skvelé a ja ti naozaj veľmi ďakujem za to, že si mi touto poviedkou robila radosť v mojom biednom živote 😁

5 Marry Marry | 18. května 2016 v 22:00 | Reagovat

Som rada, ze to skoncilo dobre, ale smutna, ze tvoja poviedka konci :) Ja som sa do nej zamilovala a este je aj na moj najoblubenejsi par :333 Dakujem ti za tychto 12 nadhernych casti a tesim sa na dalsie tvoje Jikook poviedky  ^^

6 Michiko Michiko | 18. května 2016 v 22:09 | Reagovat

Za touhle povídkou mi bude moc smutno. Líbila se mi, ráda jsem jí četla, roztomilá, trochu smutná, ale se šťastným koncem, které já miluju :-) těším se na další tvoji povídku.

7 Karis Karis | E-mail | Web | 22. května 2016 v 20:44 | Reagovat

oh my god!
Ty víš, jak jsem tuhle povídku milovala. Tolik kapesníčků kvůli ní proplakala, tolik bolestí břicha od smíchu zažila.
Tolik nervů ztratila, když jsem čekala na díl a ty ne a ne ho vydat!
Tolik baterky v mobilu a notesu jsem tím stalkingem ztratila, ale víš co?
Nelituju ničeho.
Protože tahle povídka, byla úplně nejlepší, co jsem od tebe kdy četla! A  ano, líbila se mi i více než why him, které jsem četla minule tak do tří do rána :"D
Díky téhle povídce jsem si ještě více oblíbila JiKook!:3
Děkuji ti za ní!
(Dneska jsem přemýšlela, jestli bude další díl a pak mi došlo, že už je vlastně konec :/ Ta povídka mi už fakt chybí T.T)
Těším se na další takové!<3

8 Denisa Denisa | 30. května 2016 v 13:48 | Reagovat

Bolo to krásne! Rozhodne sa teším na ďalšiu JiKook poviedku! *3*

9 나타리아 나타리아 | 24. listopadu 2016 v 9:16 | Reagovat

Naozaj super poviedka, čítanie ma naozaj bavilo. 😍 A JiKook je jednoducho najlepší. ❤

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.