Just stay with me, okay? - 38. část

20. května 2016 v 14:00 | Natalii |  Just stay with me, okay?
Skupina: Bangtan Boys (BTS)
Pár: Namjoon x Yoongi / Hoseok x Yoongi
Žánr: Yaoi / Angst






Yoongi věděl, že je něco špatně. Něco je špatně s ním. Bylo už po létu, listy na stromech začaly žloutnout. Vše působilo smutným dojmem. Stejně jako Yoongi. I slepý by viděl, že chodí jako hromádka neštěstí. Hoseok to cítil, cítil, že není něco v pořádku, ale řekl si jen, že to nemá smysl zkoušet z Yoongiho dostat. Dokud nechce on sám něco říct, nedozví se nic. Snažil se být pro něj podporou, snažil se mu na obličeji vyčarovat úsměv, ale nic nepomáhalo. Byl zoufalý, ale protože začal školní rok, musel se soustředi na práci.
Yoongi se moc chtěl svěřit svému současnému příteli, ale nemohl. Nemohl se mu přece svěřit, že i když zpočátku vše bylo tak jak má být, teď je to zase špatně. Celé je to špatně. Jeho sny, jeho mysl, vše je zatemněno jedním a tím samým člověkem. Namjoonem. Naivně si myslel, že na něj zapomene. Nezapomněl. A čím déle je bez něj, tím hůře to snáší. Došlo to až do bodu, kdy si vážně už nevěděl rady. Měl špatné spaní, zaspával do práce téměř každý den. Hodně zhubl, protože na jídlo neměl ani pomyšlení. Proto se jeden den rozhodl, že by někam měl jít.
Našel si nejbližšího psychologa. S odhodláním došel do čekárny, která byla úplně prázdná. Sedl si na lavici a přemýšlel. Dlouho se nic nedělo. Zavalil ho nepříjemný pocit, takže se nakonec jen zvedl a znovu odešel. Zkusí to jindy. Neměl na to ještě dost odvahy.
Když ale viděl, jak je Hoseok smutný, tak to asi za týden šel zkusit znovu. Opět byla čekárna úplně prázdná. Sedl si a po pěti minutách, když se nic nedělo, šel zaklepat. Otevřela mu ženu ve středním věku s blonďatými vlasy v drdolu. Usmála se na něj a pozvala ho dál. Nejdříve si o něm zjistila nějaké informace, hlavně jméno a podobně. Když se dostali k tomu jádru problému, mluvil už jen Yoongi. Zpočátku měl problémy. Nebyl úplně upřímný. Nedokázal ji povědět celou pravdu o tom, co ho potkalo. Bylo to těžké, tu ženu vidí poprvé a to jak na něj upřeně koukala ho opravdu znervózňovalo. Na konci toho všeho se však cítil lépe. I když neřekl vše a ty nejhorší věci, ulevilo se mu. Ta žena mu nakonec řekla, ať si píše deník. Že by mu to třeba mohlo pomoct. Pokud ne, ať si u ní sjedná další schůzku. Yoongi odcházel s dobrým pocitem. Na nějaký deník kašle. Cítí se dobře a to přece chtěl.
Jak byl Hoseok překvapený, když došel a přivítal ho malým úsměvem a pusou na tvář. Myslel si, že jeho malý Yoongi někde upadl, bouchl se do hlavy a trochu mu hráblo.

Gi si myslel, že to vydrží na dlouho, ale bohužel. Během dvou týdnů to v něm opět začalo pracovat. Namjoon byla jeho nejhorší noční můra. Ne, že by ty sny byly špatné. Nebyly. Byly nádherné, sedíval s Namjoonem na louce, drželi se jemně za ruce. Vše bylo klidné, vše kolem nich vonělo jarním kvítím. Byl to krátký sen, ale vždy končil tím, že se na něj Namjoon usmál svým úsměvem odhalující roztomilé ďolíčky. Poté zašeptal ty dvě slova, které mu zastavili bušení srdce.

Miluju tě.


A poté se vždy Yoongi probudil, krůpěje potu mu tekly po obličeji a zhluboka dýchal. Nakonec to vždy skončilo tak, že se třeba i ve 4 ráno šel osprchovat, kde mu tekly po tvářích nejen kapky vody ze sprchy. Potom už neusl. Bál se usnout, ale stejně ho vždy Hoseok kolem šesté ráno, co se budil, našel na pohovce, jak spí v sedě.

Yoongi šel znovu k oné ženě. Opět se jí vyzpovídal. Tentokrát tam přidal i Hoseoka, to jak mu ubližuje, nedokáže se do něj zamilovat a to ho strašně mrzelo. Nechtěl nikomu ubližovat, chtěl rozdávat lásku, ale nemohl. Tuhle lásku mohl dát jen Joonovi. Popravdě, myslel si, že ona na něj bude koukat pohoršeně, ale její výraz se ani o píď nezměnil. Ulevilo se mu.
Opět se cítil jako vyměněný, ale ne na dlouho. Po třech dnech se mu opět přitížilo. Už mu bylo trapné tam znovu otravovat. Ví, že je to normální, ale přece jen...
Takže poslechl to, co mu doporučila hned na začátku. Koupil si deník. Připadal si tak trapně. Nedělají tohle zoufale zamilované puberťačky? Nejspíš jo, ale není snad Yoongi zoufale zamilovaný do nesprávného člověka?

Zpočátku to psaní bylo zvláštní. Připadal si zvláštně, nemoh přece jen tak hodit všechny své problémy na papír a čekat, že se to vyřeší. Jakoby neměl tu "důvěru" jen k blbému papíru ve tvrdých deskách. Ale časem si zvykl. Když ho potkal "záchvat" znovu ve 4 ráno, jediný po čem dokázal sáhnout byl jeho deník. Hned po tom, co vypsal své pocity...nechutné temné pocity viny, nenávisti, ale i lásky, které v tomhle případě byly snad ještě temnější a bolestivější než samotná nenávist, ve svém životě se necítil vděčnější. Po tom, co se pořádně napil vody, mohl zase klidně upadnout do nerušeného spánku až do doby, než ho probudil budík.

Jenže to nestačilo. Po asi měsíci šťastného počínání, kdy i Hoseok vypadal šťastně, se to znovu zvrtlo. Hlavně kvůli tomu, že se Namjoon po dlouho době opět ozval. Ne ve snu, a ani ne v jeho mysli. Tentokrát mu poslal dopis, kde Yoongiho ujišťuje, že ho miluje a má u něj stále místo. Místo, kam patří. Yoongimu ani nepomohlo to, když si chtěl vyprat špinavé oblečení. Našel starší mikinu, hrábl do kapes pro jistotu, kdyby tam třeba byly peníze, ale našel kartičku se vzkazem, která kdysi přišla s růžemi od Namjoona. V ten moment ani neměl sílu na to otevřít ten pitomý deník, kam by se mohl vypsat ze svých pocitů.

Uběhly od toho všeho čtyři dny. A nic se nezměnilo. Yoongi se doslova utápěl ve svém žalu, ve svých slzách. Nevěděl, co dělat. Co dělat, aby ty nechutné pocity, co ho sežíraly zevnitř, zmizly? Nevěděl nic. Samozřejmě, že zkoušel deník, kam by to mohl napsat a vše by zmizelo. Ale nezabralo to. Nic se nezměnilo, jen se trápil dál a dál.
Našel se v čekárně svého doktora. Nedá se jinak. Poprosí o antidepresiva. Neví jestli to zabere, ale nemůže se dívat na Hoseoka a jeho povadlou tvář. Nechce mu působit bolest! Chce, aby byl šťastný. Šťastný jako ty první měsíce. Proč vždycky příjde Namjoon a vždy to posere?!

I když se mu to jeho doktor snažil vymluvit a vystrašit ho, nevzdal se toho. Chce cokoliv, co mu pomůže, aby se odreagoval, aby se choval tak, jak chce Hoseok. Aby alespoň na chvíli ještě pocítil ten pocit štěstí. Nic víc nechce. Takže to doktor vzdal a dal mu recept. Yoongi jen doufal, že je to silné. Dost silné na to, aby ho to alespoň na chvíli donutilo nemít ty nechutný pocity. Kdyby aspoň jen na chvíli měl klid od toho, jak na něj stále srdce křičí, že miluje jen a jen Namjoona.




Drobné info: Omg:x, začíná to být pěkně na hovno. Ale hlavně..blížíme se ke konci...nekonečný příběh se konečně blíží ke konci:D. Tak vydržte! :) Děkuju za přečtení a jakoukoliv podporu!:)

 


Komentáře

1 Shadow Shadow | Web | 20. května 2016 v 14:49 | Reagovat

Panebože ono to špatně skončí. Já budu plakat. Brouku tohle mi nedělej. Ale zase budu mít depku a šplhnu si nějakým svým dílkem u učitelky xD Těším se na další díl.

2 Surka Surka | 20. května 2016 v 15:11 | Reagovat

Už toto ma skoro rozplakalo.... o tretej popoludní. Kto to kedy videl? x-x Píšeš skvelo. Len... ono to neskončí dobre, alebo áno? Však sa Yoongi nezabije.. prosím, dúfam že nie.
Tiež tak chudáčik Joonie a tiež Seokie. A aj Jimin... všetci T-T Oh, chcem pokračovanie TwT

3 Hatachi Hatachi | Web | 20. května 2016 v 20:53 | Reagovat

Tak teď jsem ještě víc zvědavější jak tohle všechno dopadne. A ani nevim, jestli se mam těšit na další díl...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.