Scars - JiKook

1. dubna 2016 v 13:07 | Natalii |  Jednorázovky
Skupina: Bangtan Boys (BTS)
Pár: Jimin x JungKook
Žánr: Yaoi (18+)
Varování: je to tak dlouhý, že se nebudu divit, když to nedočtete!:D




Jimin napětím ani nedýchal. Blížila se osmá hodina. Čas, na kterém se s ním domluvil. S JungKookem. S jeho současným přítelem, se kterým se konečně cítil šťastně. Nikdy neměl tak vážný vztah jako právě s ním. Vždy jen samé úlety, za které se teď styděl. A samozřejmě, že o tom Kook nevěděl.
A dnes se to mělo stát. To, co dělal normálně, nezávazně s každým, kdo mu přišel pod ruku.
Sám Jimin se nechápal, jak to po boku někoho, jako byl zrovna Kook, mohl vydržet tak dlouho. Občas se cítil jak nadržená fena, která by se po něm vrhla i na veřejném místě. Ale držel se. Možná to bylo to, proč se to nestalo. Nikdy neměli tu možnost a záchodky v nějakém nočním podniku nepočítá. Na to měli až moc nádherný vztah a tímhle by to přece nepokazil. Ale teď...teď byl Jimin sám doma celý víkend. A bylo jasné, že Kooka nemá v plánu pouštět celou tu dobu domů.
Poté se ozval zvonek. Jiminovo srdce vynechalo úder. Ještě než otevřel, upravil se v zrcadle v chodbě. Zhluboka se nadechl a stiskl kliku. Kdy naposled se cítil takhle nervózně?
Ve dveřích stál JungKook se svým jemným úsměvem. A na staršího se hned vyvalila ta typická vůně, které se nemohl nabažit.
"Ahoj," vydechl a do očí se mu hrnuly slzy. Tak moc mu chyběl. Tak moc je na JungKookovi závislý.
"Ahoj," opáčil mu druhý a úsměv se mu ještě více rozšířil. Jimin ho pustil dovnitř a cítil, jak mu rudnou tváře. Oba dva mlčky pokračovali do obývacího pokoje, kde si vedle sebe sedli na pohovku. Stále se po celé místnosti neslo nepříjemné ticho.
"Co se to se mnou děje?" pomyslel si Jimin. Vždy s ním kecal nezávazn, přirozeně, ale teď jakoby ztratil hlas a zapomněl slova. Cítil, jak mu až v krku buší srdce. Otočil se na kluka vedle sebe zrovna v ten moment, kdy udělal on to samé. Jejich pohledy se střetly, ale oba dva hned sklopili svůj zrak.
"Nechceš něco na pití?" optal se po chvíli starší, když už mu ticho bylo opravdu nepříjemné.
"Ano, jen vodu prosím."
Jiminovi se udělalo blbě. Mluvili spolu tak strašně divně. Jakoby se viděli poprvé. V hlase Kooka byla znát formálnost.
"Uvolni se, jsme tu sami..." vyplázl na něj jazyk, než odešel do kuchyně.
Do sklenice nalil vodu a ještě než odešel, uklidňoval sám sebe v hlavě, že vše bude v pořádku.
"Copak chceš tedy dělat?" vrátil se a sklonil se, aby mohl sklenku položit na nízký stoleček. A tak se JungKookovi umožnil výhled na Jiminův zadek v šedých teplácích. Skousl si svůj spodní ret a hypnotizoval ho pohledem, než se jeho majitel otočil a opakoval tu samou otázku.
"Promiň...co, že jsi říkal?" vrátil se zpět do reality.
"No, co chceš dělat?"
Jimin si vedle něj sedl a pohlédl mu do očí. Již se necítil tak nervózně, když ho přistihl při tom, jak mu čumí na zadek. Vlastně ho to těšilo a moc.
Opět bylo ticho, ale tentokrát takové jiné. Plné očekávání. Stále si koukali do očí, než se jak Jimin tak i JungKook začali pomalu přibližovat a spojili své rty do polibku.
"Konečně," pomyslel si v hlavě starší. Bylo to jen takové vzájemné a slabé nasávání rtů, až to Kooka přestalo bavit a svým jazykem se snažil proniknout do úst druhého, který dlouho neodporoval. Jejich polibek se prohluboval a prohluboval. Mladší chytl stehno Jimina a stiskl ho. Nedokázal se víc udržet. Po tom těle touží už takovou dobu. Dlaní pomalu jel nahoru, až narazil na tepláky, do kterých se rozhodl vklouznout, ale starší jejich polibek rozpojil a jeho ruku vzal do své, držel ji dále od jeho klína.
"Měli bychom jít spíš do pokoje," zašeptal svůdně. Hned znesvětit pohovku by nebylo fér vůči rodičům, ale netvrdí, že to v budoucnosti nemá v plánu.
Zvedl se. Pomalým krokem šel směrem do svého pokoje a Kook nedočkavě za ním.
Jimin pustil druhého dovnitř a hned za ním zavřel. Mladší se vrhl na jeho rty. Začal mu ústa plenit svým hbitým jazykem. Chytl ho za boky a ještě víc si ho k sobě přitáhl. Poté však rozpojil jejich polibek a hluboce se podíval na Jimina, který si ještě užíval chuť rtů druhého se zavřenýma očima. Pousmál se. Poté ho vzal do náruče, až se starší lekl a ze snění ho to vyrušilo. Trochu zaječel, ale ihned se uklidnil, když dopadl na postel a JungKook před ním si začal pomalu svlékat triko. Jimin si pečlivě prohlížel každý sval. Olízl si rty, když už před ním stál do poloviny těla nahý. Mladší chlapec se pousmál a sedl si obkročmo na jeho klín. Začal druhého líbat na krku a směřoval níž a níž. Odhalil jeho klíční kost a obsypal ji polibky. Rukou mu zajel pod triko. Prsty přejížděl přes břišní svaly, až se dostal navrch k jeho bradavce. Masíroval ji, čímž donutil Jimina vzdychnout do jejich stále nekončícího polibku. Nad tím se pousmál a odtáhl se. Seděl na jeho klínu a stále se usmíval. Jeho ruku již vytáhl z pod trika a rozhodl se ho sundat. Jimin nic nenamítal, také se usmíval. Byl to tak úžasný pocit. Až když už jeho bílé triko s dlouhým rukávem bylo skoro pryč, uvědomil si to. Zastavil Kooka při jeho práci a triko si natáhl zpět. Zaraženě koukal do stropu.
"Co teď?" optal se sám sebe v hlavě s panikou. Věděl, že na něj druhý nechápavě kouká.
"Nějaký problém?" zeptal se JungKook stále sedíc na něm, "Pokud nechceš, můžeme to ukončit, vlastně je to docela brzy..." pousmál se, ale uvnitř sebe cítil zklamání. Opravdu se těšil a takhle ho roztoužit a potom to utnout nebylo zrovna pěkné.
"Ne...vše je v pořádku..." vysoukal ze sebe Jimin. Stále koukal do stropu.
"Jak mu to mám říct? Bude se na mě koukat jako na blázna," říkal si v hlavě. Přestat nechtěl, takže není jiná možnost, než mu to vše říct. Do očí se mu tiskly slzy hořkosti.
JungKook mezitím z něj slezl a lehl si vedle něj. Koukal do obličeje Jimina a dělal si starosti.
"Udělal jsem něco špatně?" optal se sám sebe v hlavě, čímž se donutil si přehrát celý dnešek. Nepřišlo mu nic zvláštního. Vše probíhalo tak, jak mělo.
V tom z Jiminova oka utekla slza. Než se však na něco mladší stihl zeptat, Jimin si sedl a sám si začal svlékat triko. Věděl, že to nejspíš neuvidí během toho laskání, ale kdyby se ho dotkl, přece jen by to ucítil. Ptal by se a možná by se tím pokazilo úplně vše. To Jimin nechtěl. Nechtěl mu nic tajit. To je přece ve vztahu důležité, ne? Žádné tajnosti.
"Já..." slabým hlasem začal a blikl lampičku na jeho nočním stolku vedle postele. Světlo to vše odhalilo. Kook stále nechápavě koukal, než se zaměřil na jeho ruce.
"Jimine..." vydechl překvapeně. Tolik jizev v životě neviděl. Také si sedl, hned vedle něj a stále to zděšeně sledoval. Jimin stále mlčel. Z očí se mu valily slzy. "Tak a je konec..." ozývalo se mu v hlavě stále hlasitěji.
"To sis udělal sám?"
Touhle otázkou ho zaskočil. Měl by se už dávno oblékat a mizet ve dveří s nechutí v očích. Slabě přikývl. JungKook prstem pomalu přejížděl přes každou jizvu. Zdály se být zahojené, některá víc, některá méně, ale nikdy se nezahojí tak, aby zmizely. Začal se obviňovat. Proč se tu jen neobjevil dřív? Proč tu nebyl, aby zabránil něčemu takovému?
Neměl odvahu se staršího zeptat proč to dělal.
"Ty jsi mě zarazil, protože sis myslel, že by mě to od tebe odradilo, kdybych to náhodou našel?"
Jimin se divil víc a víc. JungKook tu stále sedí, ptá se ho na otázky a dokonce ho po té odporné věci, které doteď lituje, hladí. Znovu jen slabě přikývl.
"Ale no tak..."
Rozcuchal mu vlasy a pak otočil jeho obličej za bradu k sobě. Jejich pohledy se střetly.
"Nic mě od tebe neodradí," zašeptal a utřel Jiminovi slzy tekoucí po tvářích. Usmáli se na sebe, až Kook druhého políbil. Znovu se obnovovalo to, co dělali předtím. Tentokrát už oba dva byli do půlky těla nazí, a tak se navzájem hladili a dotýkali, kam to šlo. Lehli si a pokračovali ve svém polibku. Poté JungKook opět zaujal svou polohu na Jiminovi. Líbal ho opět na krku, přes klíční kost a pokračoval níž a níž. Zastavil se pohledem u rukou plných jizev. Bez přemýšlení své ústa přesunul na ty stopy těch let, co tu chyběl. Co tu pro něj nebyl, aby ho zastavil. Na ty jizvy plné bolesti, které odrážely všechny ty strasti, které musel zažívat.
Jimin se zarazil, ale bylo to tak příjemné, že hned zapomněl na to, že chtěl něco proti tomu namítnout.
Až mladší políbil poslední jizvu skoro až u kloubu, který spojoval předloktí s paží, nahnul se nad obličej Jimina.
"Promiň..." zašeptal.
"Huh?" divil se druhý chlapec.
"Že jsem tu pro tebe nebyl."
Starší už chtěl něco říct, ale všechny jeho slova se vytratily, když ho Kook znovu políbil, který se rozhodl, že už to nebude zdržovat, a tak rukou zabloudil k jeho teplákům, kam ihned šikovně proklouzl. Mnul jeho rozkrok přes spodní prádlo. Jimin táhle zavzdychal.
"Jsi nádherný," rozpojil jejich polibek mladší a zašeptal mu do rtů. Na to se druhý jen pousmál a vzdychal víc a víc, jelikož se Kook dostal už i pod poslední látku, co byla na jeho těle. Jimin o sobě věděl, že je až moc hlasitý, a tak se chtěl ztišit tím, že se zakousl do hřbetu dlaně.
"Nenene," promluvil k němu JungKook a ruku mu oddělal, "chci tě slyšet, zlato..." zašeptal mu do ucha a svými ústy se přemístil na jeho hruď. Mířil dolů a nechával za sebou mokrou cestičku. Zastavili ho až tepláky, které jedním prudkým pohybem z něj sundal společně i s trenkami. Teď tu starší ležel celý nahý a JungKook se nemohl nabažit toho pohledu. Byl tak nedočkavý, nejraději by do Mina vnikl hned na jeden příraz, ale nechtěl mu působit bolest. A také si s ním chtěl trochu pohrát.
"Jsi opravdu nádherný," neodpustil si, ale než by stihl druhý nějak reagovat, zavalila ho slast po celém těle. Mladšího teplé rty obemknuly jeho úd. Pomalu začal pohybovat hlavou. Jimin druhému zajel rukami do vlasů. Po chvíli si sám udával tempo. Vzdychal velmi hlasitě. JungKook poznal, že se blíží jeho vrchol, proto nepřestával a ještě více přidal. V tom Jimin velmi silně chytl jeho vlasy a s výkřikem jeho jména vyvrcholil do Kookových úst, který vše poslušně spolykal.
Starší celkem hlasitě vydýchával právě zažitý orgasmus.
"Teď jsem na řadě já," pousmál se JungKook a políbil druhého na rty. Poté se vrátil zpět, ale níž. K jeho otvůrku. Naslinil si prst a opatrně do něj vnikl.
Jimin už chtěl říct něco jako, že tak opatrný být nemusí, že je celkem dost zvyklý, ale tím by nejspíš všechno pokazil. Vlastně to byla příjemná změna, když s ním někdo jednal tak jemně. Ne jako ostatní, kdy mu sotva stáhli kalhoty a už byli v něm. Jo, a přesně tak se mu dařilo celé ty léta schovávat jizvy. Buď si triko ani nesundal a nebo to byli lidé v takovém stavu, že ani nevěděli, jak vypadá, natož aby si všimli nějakých "drobných" jizev na rukou.
Najednou se v Jiminovi objevily tři prsty. Kook je různě roztahoval, až usoudil, že je jeho přítel dobře připravený, vytáhl je z něj. Jeho natěšená chlouba už se rvala ven. Hned si ze sebe sundal přebytečné oblečení. Během chvíle vnikl do Jimina až po kořen na jeden příraz. Jiminovi se skoro zastavil dech, jak moc rychle to bylo. JungKook chvíli čekal, než si druhý zvykne na jeho délku. Díval se na něj, než mu starší pokynul, že může pokračovat. Mladší se v něm začal pomalu pohybovat. Stále opatrně a jemně. Jimin se musel pousmát. Cítil se tak milovaný.
"V pohodě?" optal se mezi výdechy JungKook se zvědavým pohledem.
"Víc než to," usmál se starší a nohami ho objal kolem pasu. Mladší chlapec ihned přidal na tempu, čímž donutil jak sebe tak i druhého vzdychat jak nejvíc jen mohli. Z opatrných a pomalých přírazů najednou byli silné a divoké. A tak to Jimin chtěl. Ale i tak v tom cítil něco jiného než u ostatních. A to něco byla láska.
Steny z jejich úst byly čím dál více intenzivní. JungKook chytl do ruk druhého penis, který už byl opět při životě a žádal si svou péči. A taky ji dostal. Kook ho začal třít ve stejném tempu, jako přirážel. Po chvíli Jimin sténal čím dál tím víc, než opět vykřikl a dnes už po druhé zažíval orgasmus. Potřísnil si bříško. Jakmile se prostor okolo mladšího chlapce zúžil, také už pocítil vrchol. S výkřikem Jiminova jména se udělal hluboko do jeho těla. Ještě chvíli v něm zůstal a užíval si už doznívající slasti. Po chvíli se svalil na postel vedle Jimina. Stále zhluboka dýchal. Měl zavřené oči. Jeho vlasy byly mokré od potu. Po chvíli se jeho tep i dech uklidnil. Podíval se na Jimina, který jen koukal do stropu a na tváři měl jemný úsměv. Avšak ucítil Kookův pohled a otočil se na něj. Jeho úsměv se ještě rozšířil. Nejkrásnější úsměv, co kdy JungKook viděl. Oplatil mu úsměv zpět.
"Byl to ten nejlepší sex, co jsem kdy měl..." zašeptal Jimin. To druhého potěšilo, ale pak se zarazil.
"Ty jsi snad už nějaký měl?" optal se se zvědavostí a provokací v hlase.
"Eh..." zamumlal Jimin. Co teď? JungKook uviděl, že je nervózní, což nechtěl.
"Dělám si srandu, je to hlavně tvá věc a jestli se nechceš podělit, nevadí mi to," řekl chápavě, za což mu byl starší opravdu vděčný.
Mladší přes něj natáhl ruku a chtěl si ho přitáhnout, ale jeho ruka…
"Ehm..." díval se Jimin na Kookovu ruku, která byla celá od bílé tekutiny. Cítil se trochu trapně.
"Ah, to nic..." zasmál se tomu. Zvedl se, že si podá kapesník, ale pak uviděl…
"Eh,Jimine..." zarazil se a koukal na prostěradlo pod ním.
"Co?" zvedl se a hned to také uviděl. Ty fleky vypadaly, že už snad nezmizí. Jimin byl nejspíš v takovém transu díky orgiím, že ani nepostřehl teplé sperma vytékající z něj.
"Asi budeme muset převléct postel..." zasmál se nad tím mladší a druhý společně s ním.

******

"Jimine?" oslovil ho Kook, když už leželi vedle sebe a chystali se spát. Avšak ani jeden z nich nemohl usnout..
"Jo?"
Mladší zaváhal, jestli se má zeptat. Neměl by to vytahovat, když mu to Jimin nechce říct sám. Ale je prostě až moc zvědavý. Naprázdno polkl, než se konečně odvážil vyslovit onu otázku.
"Proč sis ubližoval?"

Nastalo ticho.

"Věděl jsem, že to nemám vytahovat," pomyslel si v hlavě a začal toho litovat.
"Eh no..." přerušil však ticho Jimin a zhluboka se nadechl.
"Prostě jsem se nudil..."
"Cože?" JungKook si podepřel hlavu, aby na něj viděl. Nemohl uvěřit tomu, co právě slyšel. Musí si dělat srandu.
"No...jednou jsem to zkusil. Skrz depresi. Potom jsem chtěl víc a víc. A poté se to stalo drogou. Ta bolest vlastně byla slastná. Dávala mi skvělý pocit. A proto občas když se nudím, tak to udělám," řekl pomalu.
"Třeba dnes, když jsi mi chyběl, neměl jsem co dělat, tak jsem se řízl," to už však nahlas neřekl.
"Aha," pověděl trochu sklesle.
"To jsem posral," v hlavě si opakoval Jimin. V tom ho JungKook chytl za ruku, celkem pevně, až to bolelo.
"Už to nikdy nedělej, jasný?!" skoro zakřičel i když byla skoro jedna v noci, "Budu si tě kontrolovat, nemysli si, že ne."
Stále pevně svíral jeho ruku, ale starší se usmál. Možná, že to potřeboval slyšet. Cítil se opravdu milovaný a chtěný. Někomu na něm záleží. To je vše, co od života kdy chtěl.
"Dobře," zašeptal s úsměvem. JungKookův stisk povolil. Jimin se k němu přitulil. Objali se navzájem.
"Opravdu to už nikdy nedělej," zašeptal mladší ještě druhému do vlasů už klidněji.

"Opravdu ne, slibuji..." usmíval se a opíral se hlavou o mladšího hruď. Cítil, jak mu jedno těžké břemeno spadlo ze zad. Cítil se prostě šťastný.
 


Komentáře

1 magical-miracles magical-miracles | Web | 20. října 2016 v 20:00 | Reagovat

To bylo tak cute <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.