Just stay with me, okay? - Prolog

1. dubna 2016 v 13:25 | Natalii |  Just stay with me, okay?
Skupina: BTS (Bangtan Boys)
Pár: NamJoon x YoonGi / ???
Žánr: Yaoi



Černočerná tma se rozprostírala po celém pokoji. Mladý chlapec ležel na měkké posteli s domněním, že usne. Marně.Z otevřeného okna se ozýval šustivý zvuk listů stromů. Každou chvíli se zvedal vítr a schylovalo se k bouři.
Jak dlouho už se snaží usnout? Dvě hodiny? Tři? Neměl ponětí…
Čekal. Čekal ve strachu… kdy se vrátí? Kdy se vrátí, aby mohl zaplnit tu druhou polovinu postele? Proč musí spát sám téměř každou noc?
Tyhle myšlenky ho doháněly k šílenství…
Čas už se mohl pohybovat okolo druhé hodiny ráno. Ví, že vstává do práce, ale copak dokáže usnout? Když ví, že jeho drahá polovička je tam někde venku a užívá si…užívá si s někým jiným, pije alkohol a na to, že má doma někoho, kdo ho miluje, ani nepomyslí...
Již neplakal, není to první, ani druhá noc. Byl s tím smířený. Proč ho tedy neopustí? Proč si jen nechává ubližovat?
Ptal se sám sebe už tolikrát. Nedokázal to. Miloval ho tak moc, že se nedokázal od něj odpoutat. I po tom, co mu provádí. Nenáviděl svůj život. Litoval toho, že se kdy narodil. Nikdy to nebyla žádná sláva a když jednou poznal toho pohledného, vysokého hnědovlasého chlapce, myslel si, že se to změní. Ano změnilo se vše k lepšímu, ale to však netušil, do čeho se hrne.
Když se k němu po roku nádherného vztahu přestěhoval, ani ne po pár měsících zažíval peklo na zemi. Přestával se vracet domů v dobu, na které se domluvili a když už se vrátil, tak pořádně opilý. Kolikrát se skoro neudržel na nohou a on se o něj musel starat dlouho do noci. A to ještě měl dlouhé směny v kavárně, kde pracoval. Nemusel pracovat, jeho přítel mu poskytl jak střechu nad hlavou, tak i spoustu peněz. I tak na něm nechtěl být závislý. A možná věděl proč. Každým dnem se bál, že ho opustí a najde si někoho jiného. Ale…kdo by s ním vydržel?
"Jediný blbec, kdo s ním vydrží jsem já, Min YoonGi," řekl si v hlavě. Najednou se ozvalo zaklapnutí dveří. Je doma. V chlapci projel nepříjemný pocit strachu. Naposled, tedy včera, byl tak protivný a agresivní, že se YoonGi bál o svou tvář a tělo. Nebyl tak mužný jako jeho přítel, spíše naopak, jeho sněhobílou kůži nezdobil žádný sval.
"Jsi tak křehký." vybavil se mu ten hluboký, mužný hlas. Tu větu mu řekl kdysi…když se mu poprvé oddal. Zatřepal hlavou, aby ty myšlenky vyhnal.
Uslyšel, jak se jeho přítel snaží dostat po schodech nahoru. Zábradlí se silně třepalo pod tím, jak se o něj opíral. Když se dostal ke dveřím ložnice, prudce je otevřel, až YoonGi nadskočil leknutím.

"YoonGi?"ozval se opilecký hlas. Oslovený zachoval klid a prostě dělal, že spí. Neměl chuť se s ním bavit, ani se o něj starat. Najednou uslyšel, jak se druhý vysléká a nechá volně kalhoty padat na zem. Nechal je tam a lehl si vedle YoonGiho, kterého zkažený pach alkoholu a cigaret zaštípal v nosu. Neuběhla ani minuta a chlapec vedle něj už zvesela vychrapoval. Povzdechl si a s myšlenkou, co bude asi dál se znovu pokusil usnout.


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.