Just stay with me, okay? - 28. část

6. dubna 2016 v 17:07 | Natalii |  Just stay with me, okay?
Skupina: Bangtan Boys (BTS)
Pár: NamJoon x YoonGi / HoSeok x YoonGi
Žánr: Yaoi






Bylo pondělí a HoSeok s celkem dobrou náladou kráčel ke konzervatoři. Měl docela veselou náladu. Možná až moc na to, že nedávno brečel do polštářů. Ale jde o to, že se mu daří. A tím myslí, že se mu hodně daří s YoonGim. Nechodí spolu, rande měli jen jedno, nedali si už žádný polibek, víceméně to neznamenalo nic, ale přece tak hodně. Chovali se jako dřív, jen spolubydlící. YoonGi se však více otevřel. Úsměv na jeho rtech je častější a častější. Nebojí se chodit za HoSeokem uprostřed noci, když má zlý sen. Vlastně spí spolu v jedné posteli docela často. Popichují se, škádlí se. No prostě nemůže být šťastnější. A taky to šlo vidět. Dnes bude učit malé děti v jeho oblíbené třídě novou choreografii. Byly to opravdu šikovné mrňata. Takže to bude hračka. Přistihl se, jak si dokonce píská oblíbenou melodii. Vešel dovnitř tělocvičny a přivítal se.
"Zdravím děcka! Doufám, že máte velkou svačinu a hodně pití! Dnes to bude opravdu náročný den..."


"Tak jo! Byli jste šikovní! Běžte se převléct a valte domů. Určitě už na vás čekají rodiče," usmál se na své malé žáky, kteří se uklonili a s křikem utíkali do svých šaten.
Pousmál se s povzdechem. Napil se své vlastní vody a čekal, než se tělocvična úplně vyprázdní. Měl by jít domů, ale YoonGi dojde z práce až později, takže se mu domů moc nechce. Když už zmizel poslední rodič se svým dítětem, podíval se na sebe do zrcadla. V hlavě si představoval různé pohyby a pak je poskládal k sobě. Usmál se na svůj odraz. Skrze reproduktory pustil nějakou hip-hopovou hudbu z mobilu. Pomalu se začal hýbat, nepřestával sledovat zrcadlo. Byl opravdu soustředěný, až se do toho dostal. Myslel při tom na YoonGiho, což mu občas vehnalo do tváře úsměv. Ale nesměl se moc rozptylovat. Hudba skončila, ani nepostřehl jak moc rychle. Po tváři mu tekly krůpěje potu. V tom se ozvalo tleskání. Podíval se za zvukem. Spatřil u dveří celkem mladou ženu, ne o moc starší jako on sám. Měla na sobě upnutou sukni, bílou košili a boty na vysokém podpatku. Usmívala se na něj.
"Eh, co tady děláte...madam?" optal se HoSeok. Nebylo mu příjemné, když mu sem jen tak někdo vlezl bez dovolení. Vlastně se nerad ukazoval, dokud to nepovolil. Hlavně ne před lidmi v jeho věku a staršími. Sotva dokázal tancovat před Jiminem. Seok si otřel čelo svým trikem, aniž by si uvědomil, že je právě před ženou a tohle by dělat neměl. Ale jí to asi ani nevadilo. Došel až k ní se zvídavým pohledem.
"Omlouvám se. Moje dcera, vaše žačka, o vás strašně mluví, jste její oblíbený učitel, víte. Jsem opravdu ráda, že tu máte tak dobré vztahy. Kéž by každý učitel byl jako vy," řekla zasněně. Až teď si HoSeok všiml, že se za ní krčí malá dívenka. Usmál se. Dívka vykoukla a když si všiml Seok její tváře, věděl o koho jde. Ale je to zvláštní. EunMi nebyla zrovna aktivní studentka. Občas ji musel napomenout, ale tak...třeba se jen stydí. Usmál se na ni a snad poprvé viděl, že ona se usmála zpět.
"Nevykejte mi prosím, jsem Jung HoSeok," usmál se na ženu.
"Já se jmenuji Han MinJi, těší mě..." usmála se zpět.


HoSeok ani neví jak, ale skončil v kavárně, která měla dokonce i hřiště pro děti, kde si EunMi mohla hrát. Měl ledovou kávu, protože se začalo opravdu hodně oteplovat. Není se čemu divit, už je skoro půl června. Vyhříval se na sluníčku a koukl jedním okem po MinJi. Ta na něj nejspíš zírala celou tu dobu. Když se jejich pohled setkal, usmála se ještě víc. HoSeok ihned uhnul svým pohledem někam pod sebe.
"Víš, opravdu tě má moc ráda, jsi jako její bratr...nebo možná víc. Otec..." řekla najednou žena naproti němu, až se HoSeok zakuckal svými slinami.
"C-co?"
"Vychováváš ji, je úplně vyměněná jakmile začala mít tvé hodiny..."
HoSeokovi bylo nepříjemné to, že z něj MinJi nespustila pohled, jakoby ho propalovala. Trochu si odkašlal, nervózně těkal pohledem všude, až se zadíval na EunMi. Vesele se smála na hřišti.
"Ale nejsem ani zdaleka její otec, ani náhradní, do otce mám hodně daleko. Neměla by mít vlastního otce?"
HoSeok si ani neuvědomil, jak moc intimní tahle otázka je. Jen z nervozity blábolil. V tom si všiml koutkem oka, že MinJin výraz trochu povadl.
"Měla otce, milovala ho. Byl to nenahraditelný člověk. Ale...už není mezi námi, bohužel..." odmlčela se. Najednou ji po tváři začaly stékat slzy. HoSeok na ní úplně odvrátil pohled a vykulil oči. Tohle nechtěl! Začal zmatkovat, nevěděl, co má dělat. Zíral na ni, jak si utírá slzy kapesníčkem.
"Já...já o-omlouvám se, nemyslel jsem...nechtěl jsem-"
"To je v pořádku, HoSeoku," usmála se na něj smutně, "jen nám prostě chybí...hlavně jí..." Podívala se na EunMin a stejně tak i Seok.
Cítil lítost. Žádná rodina by neměla být neúplná.
"Já se opravdu omlouvám, do těchto věcí mi nic není..." řekl nakonec, pohledem už na MinJi. Usmála se na něj až moc zářivě na to jak teď smutnila.
"Je to v pořádku, HoSeokie, pokud teda v neděli přijdeš na oběd. EunMin by si to moc přála. Je to dlouho, co jsme jedli v mužské společnosti..." Tentokrát v jejích očích bylo něco jiného. Úplně něco jiného. Najednou si pomalu skousla ret. HoSeok měl pocit, že s ním ta žena...flirtuje?
"Uh...já nemůžu, vůbec vás...teda tě neznám..."
"Ale notak...dlužíš mi to HoSeoku...navíc EunMin by byla ráda."
Už zase používá tu zbraň, malé dítě, pro které má Seok slabost!
"To nejde..."
"Prosím, moc prosím. Mám snad kleknout na kolena?" Ale znovu to znělo až moc dvojsmyslně.
"No...dobře teda...příjdu," povzdechl si.
MinJiny oči se rozzářili.
"Dobře! Takže v neděli ve dvanáct. Má být celkem pěkně, tak můžeme potom s EunMin jít ven..." usmála se na něj s úsměvem, který odhalil její zuby.
"Jo...jo dojdu..."
HoSeok ani nevěděl, do čeho se dostal. Nechtěl, aby "obyčejné kafe", jak říkala, skončilo tímhle. Takže se jen omluvil, zaplatil za všechno a odešel. Stále byl v šoku. Pomalu se odebral ke svému bytu. Bylo opravdu takové horko nebo se jen on cítil tak horký?
A hned jak dorazil domů, nečekala ho nic lepšího. Karma si snad vybírá svůj dluh?
Nejenže potkal SeokJina, se kterým se jen podivně pozdravil, ale došel mu dopis. A to o tom, že se nájem bude zvedat. Už zase.
"To snad ne..." plácl sebou na pohovku a dopis nechal spadnout na zem. S tím co dostává od YoonGiho a co dává on...to nebude stačit. Ale zase nechce, aby se YoonGi moc přemáhal, aby měl méně peněz, než má teď. Proto ten dopis vzal, vyhodil ho do koše. Prostě najde způsob, který mu vydělá dostatečně dost peněz. A hned ho to napadlo.
Zavede si kurz klasického tance pro dospělé...nebo něco takového. Ale už teď věděl, že ho to možná ještě před prázdninami vyčerpá k smrti...


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.