Just stay with me, okay? - 2. část

1. dubna 2016 v 13:29 | Natalii |  Just stay with me, okay?

Skupina: Bangtan Boys (BTS)
Pár: NamJoon x YoonGi / ???
Žánr: Yaoi





Sbíral ze země střípky toho dárku. Jak z něj tehdy byl nadšený, když mu ho NamJoon daroval. Krásný skleněný sloník. Sloni přece jen nosí štěstí. To si aspoň myslel, když se sem přistěhoval. Hledali společně to nejlepší místo. Nakonec usoudili, že by to měl každý vidět hned jak vejde. A tak malá skříňka, která vám padne do oka hned co vejdete z chodby dovnitř, se zdála jako dobré řešení. No jenže to by NamJoon nesměl chodit v takovým stavu, jako je teď.
"Však se nic moc nestalo." Vzpomněl si na ten lhostejný hlas.
"Blbče," syknul potichu. Nenápadně poslouchal, co si povídají. On a jeho návštěva. Ještě více k zlosti bylo, že to byl mužský. A pěkně hezký mužský. Z toho, co zaslechl, se jmenuje Jin. Byl vysoký, skoro jako NamJoon. Černé vlasy zdobily jeho krásnou tvář. I tak šlo vidět, že v sobě něco má. Jen se uměl ovládat. Ne jako jeho přítel, který vypadal pokaždé jako mladý puberťák, co pije poprvé. Nebyl tak hlučný. Jen se usmíval a YoonGiho propaloval pohledem hned, jak ho uviděl. Ne zlostným, nic takového. Ale ani tak to nebylo blonďatému chlapci příjemný. NamJoon ho odvedl do obývacího pokoje a nechal ten bordel na zemi. Jakoby byla samozřejmost, že to uklidí někdo druhý. Počítal s tím. Takhle ho vychoval. A YoonGi opravdu začal uklízet. Jako robot.
Bublala v něm žárlivost. Co to vůbec je za chlapa?
Bavili se hlasitě, přesto jim tolik nerozuměl. Smetáčkem smetl poslední várku střepů na lopatku. Šel s tím do kuchyně a narazil tam na NamJoona. Jak míchá nějaký drink. YoonGimu se do očí tiskly slzy. Po tom všem NamJoona miluje tak moc. Chtěl rychle odejít, zavřít se v pokoji a vyplakat se. Den volna si nejspíš neužije po svém. Už teď je to na nic. Už byl na odchodu, ale...
"Co ten tvůj bordel na chodbě?" uslyšel za sebou.
"Co by," řekl bez zájmu YoonGi. Nejspíš se o jeho tašky opravdu přerazil.
"Ani nevíš, jak mi bylo trapně před Jinem."
"Tak jsi to měl uklidit."
"To máš dělat ty," v hlasu byla znát ta nadřazenost, avšak to se staršímu nezamlouvalo. Prudce se otočil. Věděl, že riskuje, ale tohle si líbit nenechá.
"Nejsem tvoje služka, co mi vlastně vůbec je po tom? Já s ním šukat nebudu."
Už teď věděl, že to přehnal. Uviděl, jak se NamJoonovi obličej zkřivil zlostí. Šel k němu a chytl ho pod krkem. Blonďatý chlapec zavřel oči. Ani ne do pár sekund ucítil pronikavou bolest u oka. Na chvíli jakoby byl v bezvědomí, když ho pustil, málem spadl. Udělal to, opravdu to udělal. Dal mu pěstí. Jakže se tomu říká? Domácí násilí?
Hned jak se probral, utekl. Zamknul se v pokoji pro hosty. Neměl chuť s ním sdílet jednu postel, dokonce ani jednu místnost. Nejraději by s ním nechtěl dýchat ani společný vzduch.
I když to byl pokoj pro hosty, stejně jako zbytek domu, byl luxusně zařízený. Zapnul lampičku na stolu a prohlédl se v zrcadle. Namodralý flek u oka se začal zvýrazňovat. To jen tak nezmizí do druhého dne. Sykl bolestí a do očí se mu hrnuly slzy. Proč?
Lehl si na postel a přes čelo si položil ruku. Snažil se nerozplakat. Nemůže být tak zženštilý. Pomalu vypínal svůj mozek. Kdo ví, kolik bylo. Zachumlal se pod deku a usínal. Doufal, že tohle vše je jen noční můra.

Probralo ho bouchání na dveře. V místnosti byla stále tma.
"YoonGi?" ozval se zoufalý hlas. Začal lomcovat klikou.
"YoonGi prosím, otevři mi. Omlouvám se," skoro jako by plakal. Oslovený jen potichu odfrkl. Nevěřil mu už ani nos mezi očima. A rozhodně neměl v plánu ho pouštět dovnitř. Prostě znovu zavřel oči a pokoušel se usnout. Ozvala se větší rána, ale pak už jen vzdalující se kroky. Vzdal to. YoonGi se jen zhluboka nadechl a usínal. Čekají ho horší časy. O mnoho horší.

******

Vzbudil se. Již bylo světlo v celém pokoji. Posadil se a promnul si oči. Sykl potichu bolestí. Úplně zapomněl na to, že má monokl. Povzdechl si a zvedl se. Koukl na hodiny. Spadla mu čelist.
"Už dvanáct?" divil se. Nezdálo se mu, že by se tolik prospal. To ten čas utíká. Potichu odemkl a otevřel dveře. Odcupital ke koupelně jako myška a opět neslyšně za sebou zavřel. Prohlédl se ve velkém zrcadle nad dvěmi umyvadly. Třeštila mu hlava, bylo jasné proč. Ten flek vůbec nevypadal pěkně. Ještěže má nějaký ten make-up. Nejdřív se vysprchoval a uvolnil se. Vypustil vše z hlavy. Vnímal jen horký kapičky vody na svém těle. Jakoby byl v jiné dimenzi, kde netrpí. Kde je šťastný. A NamJoon ho miluje. Nikdy ho neuhodil, nikdy se nepohádali a v jeho světě je jen on. Ne žádný Jin nebo kdo ví kdo další. Hah, tohle snění ho bavilo. Smutně se usmál. Škoda jen, že je to tak daleko od reality.
Osušil se ručníkem a navlékl se do vytahaných tepláků a velkého, bílého trika. Trenky si ani nevzal, k čemu? Je mu lépe, když to tam dole nebylo úplé. Cítil se volněji, alespoň v něčem. Vzal si krém v barvě jeho pleti a snažil se zakrýt všechny škody na obličeji. Nešlo to. Do očí se mu hrnuly slzy…co bude dál?
Vylezl z koupelny a opravdu tichým našlapováním se chtěl dostat do kuchyně. Doufal jen, že ho nevzbudí. To je to poslední, co by chtěl. Nechce ho ani vidět. Vešel do kuchyně, ale jen opařeně zůstal zírat. Na lince ležela snídaně a vedle ní malý papírek. Míchané vajíčka, pěkně vychlazené, tak jak je má rád. K tomu zelený čaj s citrónem oslazený trochou cukru. Takové snídaně na něj kdysi čekali vždy. Přečetl si vzkaz na papíru.
"Tu máš snídani, šel jsem nakoupit, ty jen odpočívej, dnes se o vše postarám. NamJoon"
Nevěřil svým očím. Teď když udělal to, co udělal, bude sekat dobrotu? Na jak dlouho? Čeká snad, že mu jen tak odpustí?
I přes to si tu snídani vzal. Po dlouhé době měl pořádný hlad. Ale jen ať si nemyslí, že mu to projde. Sedl za stůl a s chutí se do toho pustil. Když v tom…
"Dobré ránko," ozval se vesele NamJoon přímo před ním, v rukách dvě plné tašky. YoonGi ho jen přejel pohledem a odvrátil se. Stejně měl plnou pusu a s tou se přece nemluví. I tak se z mladšího tváře neztrácel úsměv. Prohlížel si jeho oko a věděl, že to doslova posral. Ale má v plánu to napravit! Nakoupil spoustu dobrého jídla. Dnes uvaří večeři, k tomu mu nabídne velmi drahé a zralé víno. Mělo by to být vydařené. Snad se udobří. Slíbil si, že už nebude chodit pít, ani nic podobného. Vždyť YoonGimu jen ubližoval. S těmihle myšlenkami se už nacházel v kuchyni a všechny věci skládal na své místo.
Pořádně se nadechl a modlil se.
"Odpusť mi, YoonGi."


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.