Just stay with me, okay? - 11. část

1. dubna 2016 v 13:39 | Natalii |  Just stay with me, okay?
Skupina: Bangtan Boys (BTS)
Pár: NamJoon x YoonGi / ???
Žánr: Yaoi




"Jung HoSeok?" zašeptal si sám pro sebe, když stál u zvonku, který by měl stisknout. Ale stále váhal. To jméno neznělo nijak zákeřně. Neměl by se bát, ale i tak tam jen stál u dveří a váhavě putoval kolem zvonku prstem. Nakonec se nadechl a stiskl ho. Bál se, strašně moc. Nejraději by teď utekl. Přece ta ulice nebyla až tak zlá.
Bylo ticho. Jakoby nikdo nebyl doma. Možná, že to je dobře. Možná je to znamení YoonGimu, že by tu neměl být. Ale potom se ozval dupot, směrem k němu. Jeho srdce málem vyskočilo z hrudi. Otevřeli se dveře a v nich stál chlapec, nejspíš ve stejném věku. Měl sice protáhlý obličej, ale vypadal pěkně. Měl hnědé vlasy. Vykoukl jen hlavou. Vypadal docela vystrašeně.
"Takže asi vypadám hrozně," pomyslel si YoonGi.
"Kdo jste?" optal se a hlas mu zakolísal.
"Eh..." vytrhl ho z přemýšlení o svém vzhledu, "Dobrý den, jmenuju se Min YoonGi...váš přítel mi dal vaši adresu, že hledáte spolubydlícího. A tak jsem tu...mám zájem," ihned sklopil pohled.
"Ahaa," začal už trochu příjemněji a ukázal i své tělo. Byl hubený a vysoký.
"Heeej, HoSeoku, pojď se dodívat na ten horor," začal někdo s naštvaným hlasem a též se blížil směrem k YoonGimu. V tom uviděl, jak někdo HoSeoka objal zezadu. A hlavu si položil na jeho rameno. Byl to celkem roztomilý chlapec, co vypadal, že je stejně vysoký jako YoonGi. V obličeji byl trochu naštvaný a unavený.
"Jimine," ihned HoSeok jeho ruce oddělal a otočil se k němu.
"Mohl byste chvilinku počkat?" začal s úsměvem k blondýnovi. Ani nečekal na odpověď a zavřel mu dveře přímo před nosem. YoonGi si povzdechl. Určitě je to jeho spolubydlící. Co by tu dělal takhle pozdě. Jasně, že všechno bylo moc úžasné na to, aby se to povedlo.
"Zítra máš školu, měl bys jít stejně domů," slyšel hlas HoSeoka za dveřmi. Neměl by poslouchat cizí rozhovory, ale tohle bylo trochu hlasitější, takže to prostě nešlo přeslechnout.
Za chvíli se dveře otevřeli, ten chlapec Jimin vyšel s nafouknutými tvářemi.
"Ahoj," zavolal na něj stále veselý HoSeok.
"Čau," odpověděl mu hnusně a YoonGiho přejel podrážděným pohledem, až se Gi lekl. Až zmizel ve výtahu, konečně se Seok podíval na blonďáka.
"Pojďte dál..." začal celkem slušně a nechal mu prostor, aby mohl projít. Vešel dovnitř a ucítil jakousi vůni. Jakoby vůně domova? Možná, že jsou tyhle myšlenky až příliš naivní, ale opravdu to tak cítil. Vypadalo to tu pěkně a útulně. Prostě ideálně. HoSeok ho zavedl do kuchyně, kam mu pokynul k tomu, aby si sedl ke stolu.
"Chcete něco k pití?" optal se mile.
"Vodu, prosím." YoonGi se cítil divně. Proč si vykají, když jsou skoro stejného věku?
"Já jsem HoSeok...a vy jste YoonGi, že?" ptal se během toho, co mu napouštěl vodu do sklenky.
"Ano, těší mě..." odpověděl trochu plaše.
"Budeme si tykat, ne?" pousmál se na něj HoSeok, když už mu nesl vodu.
"Jo," pousmál se YoonGi stydlivě.
"Takže..." sedl si naproti němu a usmíval se. Prohlížel si ho. Moc se mu líbil. Byl takový nevinný a pěkný. A hlavně slušný, ne jako Jimin, který vše vypustí z pusy, aniž by přemýšlel.
"Jaký přítel mi tě doporučil?" optal se smíchem.
"Eh...Taehyung."
"Ah, Tae...on je samej dobrej skutek. Když jsem ho navštívil naposled, měl tam čtyři zatoulané kočky a dva psy. Měl by jich tam víc, ale já ho vždy srovnám do latě. Většinou tedy když nějaké zvíře najde, tak už je dá na policii nebo do útulku. Ale dlouho jsem tam nebyl, tak kdo ví?" zasmál se HoSeok a YoonGi s ním. Taehyung musí být opravdu zlatíčko.
"Pomáhá i lidem, ale to se mu moc nevyplácí. O tom jsem ho už též poučoval. Vždy to dopadlo blbě pro něj, ale tady to vypadá, že udělal dobrou práci," usmál se Seok, až staršímu poskočilo srdce.
"Jinak, kdy se chceš nastěhovat?" optal se.
"Nešlo by to hned?" YoonGi se cítil trapně.
"Ale jasně, jen ten pokoj je trochu v nepořádku po mým bývalým spolubydlícím. Mohl jsem ti ho aspoň trochu připravit, poklidit."
"To je v pořádku," usmál se YoonGi a teď měl HoSeok co dělat, aby nezčervenal.
"Postel i skříň tam samozřejmě jsou."
"Moc děkuju…" odmlčel se na chvíli, "pokud mě omluvíš, půjdu si už lehnout..."
"Jasně, chovej se tu jako doma! Zítra probereme splácení a podobně, jo? I já jsem dnes hodně unavený," a zívl, "tvůj pokoj jsou tyhle dveře," ukázal na pravé dveře naproti.
YoonGi se zarazil. A z čeho asi bude splácet? Na to úplně zapomněl.
"J-jasně...dobrou," zakoktal se a zmizel za dveřmi. Jeho pokoj vypadal skvěle. Vůbec si nemyslel, že by tam měl HoSeok něco upravovat. Takhle se mu líbil. Byl jednoduchý a v jednoduchosti je přece krása.
Odložil si svůj batoh do rohu a svlékl ze sebe oblečení. Zůstal jen ve spodním prádle. Lehl si do postele. Byla tak strašně pohodlná. Konečně se mohl pořádně vyspat.
"Tak dobrou noc," zašeptal si a ihned upadl do hlubokého spánku.

******

Probral se do nového dne. Přes jeho okna svítilo slunce. Příjemně ho hřálo na tváři. Otevřel oči a zkoumavě přejel přes strop, jestli se mu včerejší den jen nezdál. Usmál se. Nezdálo se mu to. Má střechu nad hlavou.
Podepřel se lokty a koukal po místnosti. Našel hodiny visící na stěně a zděsil se.
"Už jedna hodina odpoledne?" podivil se a rychle vylezl z postele. Vyšel z pokoje. Trápil ho hlad a tak si to rovnou mířil k ledničce. Vypadalo to, že tu nikdo není. Došel k jídelnímu stolu a uviděl tam malý papírek.
"Udělej si snídani i oběd, jsem v práci. Vrátím se až navečer. HoSeok"
YoonGi se pousmál. Udělal si vajíčka se zeleným čajem. Všechny ingredience tu byly, nic mu nechybělo. Cítil se tak šťastně. Konečně jedl svou oblíbenou snídani, byl tu klid a příjemné teplo ho hřálo u noh. Víc si nemohl přát.
Když dojedl, šel do koupelny. Ve sprše přemýšlel.
Jak jen to udělá? Kde sežene práci dost dobrou na to, aby dokázal tohle splácet? Určitě to nebudou zrovna levné byty.
Nechce být na HoSeokovi závislý tak, jak byl na Joonovi. Chtěl by mu dát první splátku co nejdříve, jen nemá z čeho. Při vzpomínce na NamJoona chlapce píchlo u srdce. Rány jsou příliš čerstvé na to, aby už to nebolelo. Tekly mu slzy plné žalu z očí. Ale vše to spláchla horká voda tekoucí ze sprchy. Tak jako se snažila spláchnout všechny city, co k němu ještě cítí. Ale marně. Zmizí někdy?


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.