Just stay with me, okay? - 10. část

1. dubna 2016 v 13:38 | Natalii |  Just stay with me, okay?
Skupina: Bangtan Boys (BTS)
Pár: NamJoon x YoonGi / ???
Žánr: Yaoi





YoonGi usrkával z horkého čaje. Naproti němu seděl Taehyung a jen ho s úsměvem sledoval. To chlapec nechápal. Musí vypadat hrozně. Špinavý, hrozné kruhy pod očima a jeho blonďaté vlasy musely trčet na všechny světové strany. Víceméně se sem do tohohle podniku nehodil.
Stále neměl odvahu promluvit k Taemu. Zatím bylo ticho. YoonGi si objednal rámen a teď na něj čekal. Druhý chlapec si objednal jen čaj.
"Jak se jmenuješ?"
Na tuhle otázku neodpovídal. Byl ticho a koukal z okna, u kterého seděli.
"Dobře tak jinak..." zamyslel se Tae.
"A už je to tady, otravné otázky," pomyslel si YoonGi.
"Co jsi tam dělal?" optal se po chvíli zvědavě chlapec. On byl jen ticho.
Místo odpovědi však pokrčil rameny. Myslel si, že takhle ho odradí od otázek. Ale Taehyunga neodradí nikdy nic.
"Nemáš domov?" zeptal se hned bez přemýšlení. Chvíle byla bez reakce, ale podle toho jak YoonGi vypadá, nejspíš nemá smysl lhát. A tak jemně zavrtěl hlavou. Ne nemá. Do očí se mu hrnuly slzy z toho, jak odporná realita to je. Nemá domov. Je troska.
"Agh..." odmlčel se na chvíli Taehyung a vypadalo to, že on sám má, co dělat, aby se nerozplakal.
"Jak se to stalo?" Začínal být čím dál víc zvědavější. Na to YoonGi opět jen pokrčil rameny. Nemá chuť mu říct ani jméno, natož mu vyprávět zdlouhavý příběh o tom, co se mu událo.
"Jak dlouho už jsi bez domova?" optal se, aniž by mu vadilo, že odpověď na předchozí otázku se nedozvěděl. Na to YoonGi opět pokrčil rameny, ale už právem. Protože to opravdu nevěděl. Možná už přes týden?
V tom mu servírka přinesla jeho porci rámenu. Vděčně na ni kývl. Chvíli jen tak pozoroval páru utíkající nad miskou. Ta vůně mu dráždila všechny smysly.
"Jen se do toho pusť," usmál se Taehyung a podával mu hůlky. YoonGi se na něj jen podíval a s leskem v očích ho sledoval. Poprvé si ho pořádně prohlédl ze předu. Svítilo na něj sluníčko z okna. Jeho vlasy zářily, stejně tak jeho úsměv.
"Sedím tu snad s andělem?" optal se sám sebe v duchu YoonGi. Protože tak Taehyung opravdu vypadal. Jako jeho anděl strážný.
Opatrně a nesměle si vzal hůlky z jeho ruk a pustil se do rámenu. Dlouho v sobě neměl něco teplého. Konečně ho něco hřálo. Mrzl venku celé noci, ale tohle ho posilní, aby mohl přežívat další dny. Byl Taehyungovi tak moc vděčný.
Během chvíle v něm zmizla celá miska rámenu a dopil už i vychladlý čaj.
Spokojeně zavřel oči a užíval si ten pocit. Pocit aspoň trochu plného žaludku něčím dobrým. Usmíval se.
"No konečně," zasmál se Taehyung. YoonGi na něj jen tázavě pohlédl.
"Směješ se. Máš nádherný úsměv."
Blonďatý chlapec stydlivě sklopil pohled a červenaly mu tváře. Avšak Tae pohlédl na své hodinky na ruce a trochu se zděsil.
"Už budu muset jít, promiň."
YoonGi na něj pohlédl a v očích jen samá strast. Taehyung vytahoval ze své peněženky dostatek peněz na to, co si objednali a položil to na stůl. Poté pohlédl na druhého chlapce a usmál se.
"Víš co?" optal se ho a pomalu vytahoval papírek s propiskou. Něco tam horlivě začal psát.
"Běž na tuhle ulici, bydlí tam můj dobrý kamarád. Zrovna hledá spolubydlícího. Pokud mu řekneš, že jsi ode mě, určitě tě s radostí příjme. Neboj, je vážně skvělý," podával mu popsaný papírek. YoonGi ho opatrně vzal a prohlédl si ho. V tom se však Taehyung zvedl a odcházel. Než odešel, YoonGi ho chytl za zápěstí.
"Proč jsi mi pomohl?" zeptal se ho, čímž ho zaskočil. Jak tou otázkou, tak i tím, že konečně mluví.
"Proč? No to je jednoduché...Nesnáším, když vidím, že někdo třeba jako ty, trpí…" řekl mu s úsměvem.
"Děkuju," zadíval se pod sebe YoonGi a pustil ho. Nechal ho jít, ani mu neodpověděl na pozdrav. Byl v šoku. Takže dobří lidé ještě nevymřeli? Existují? Nebo měl jen štěstí?
Netušil. Ale byl šťastný.
Došla k němu servírka.
"Ale to je moc..." řekla mu s úsměvem a vzala si jen to, co měli zaplatit. Zbytek tam nechala. A že to bylo celkem dost peněz. Vzal je. Taehyung se buď přepočítal a nebo je tu nechal schválně. S úsměvem odcházel. Nedaleko tu viděl veřejné sprchy. Přece se musí nějak zkulturnit, jinak ho k sobě ten někdo nevezme. Kdo by si do domu vzal někoho špinavého?

******

Zaplatil poplatek za sprchy a ještě mu dokonce něco zbylo. Pomalu se svlékal a vlezl si pod jednu ze sprch. Konečně cítil ten skvělý pocit. Nebyl tam moc dlouho. Ještě dnes se chtěl dostat na tu ulici. Absolutně neví, kde se nachází. Její název viděl poprvé. Bude asi bloudit,ale je odhodlaný se ptát všech, koho jen potká, dokud prostě nedorazí.
Cítil se tak živý. Cítil, že dostává druhou šanci a nehodlá ji zahodit. Vyšel z té budovy a připadal si jako vyměněný. Jakoby byl někdo jiný. Zvesela si vykračoval. Usmíval se na každého, koho potkal. Až se divil, kolik lidí mu to oplatilo. Možná, že opravdu nebudou všichni tak špatní…
Ptal se všech lidí, kteří mu přišli aspoň trochu sympatičtí. A všichni mu vyhověli.
Až k večeru došel konečně tam, kam měl. Před ním se tyčila celkem velká, ale moderní bytovka. Vypadalo to skvěle. Ještě před tím, než tam vešel, zašel do obchodu hned vedle. Koupil si obyčejnou vodu. Měl sucho v krku, a protože se musí ukázat v tom nejlepším světle, musí hodně mluvit. A tohle mu jen bránilo. Napil se a vydal se ke vchodu. Zrovna měl štěstí a nemusel zvonit, jelikož mu nějaká milá paní otevřela dveře když zrovna vycházela.
"Vypadá to, že tu jsou milí lidé..." řekl si v hlavě a usmál se. Vše vypadalo skvěle, možná až moc. Nechtělo se mu to věřit.
"Opravdu ti děkuju Taehyungu," zašeptal si sám pro sebe, než došel k výtahu. Taehyung mu tam napsal, které je to poschodí a i číslo bytu. Stiskl tlačítko šestého patra a už jel výtahem navrch. Byl nervózní a celá cesta se vlekla. Bylo to jen šest pater, ale i tak se mu zdálo, že je tam aspoň půl hodiny. Srdce mu zběsile bušilo. Bál se a najednou to neviděl tak růžově. Co když už spolubydlícího má? Co když prostě YoonGiho u sebe v bytě nebude chtít?
Konečně vyšel. Stál naproti dveřím. Těm dveřím.

Zhluboka se nadechl a šel k nim. Snad bude mít štěstí.


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.