Why him? - 7. část

30. března 2016 v 18:44 | Natalii |  Why him?

Skupina: BTS (Bangtan Boys)
Pár: HoSeok x Taehyung ( J-Hope x V)
Žánr: Yaoi






Tři chlapci šli po nemocniční chodbě. V tichosti. Taehyung koukal do země, i když cítil, že HoSeok vyhledává jejich oční kontakt. Nechtěl ho vidět. Proč se mu zdá, že ho má jen na tu…jednu věc? Proč se mu zdá, že ty slova, které mu řekl minulou noc, již zase neplatí? Proč? Byl z něj tak zklamaný.
Koukl před sebe a uviděl NamJoona opírající se o zeď vedle dveří pokoje, kde by měl ležet Jimin. S úsměvem na ně zamával a Jinovi se rozzářily oči, jak rád ho viděl.
'Ahoj,' s jemným polibkem se přivítali a ti dva křenové jen nepřítomně koukali kolem sebe.
'Vy víte, co se stalo?' začal vážně leader. HoSeok se musel zasmát. Tahle situace je tak…komická.
'Nevytahujte to před Kookem, už tak je pro něj dost trapné, že ho viděli my dva…' říkal celkem přísným hlasem. Chlapci přikývli a všichni se vydali společně dovnitř.
Tae uviděl Jimina ležícího na posteli a vedle něj nejmladšího držíc ho za ruku. Když uviděl Jina, začervenal se a sklopil pohled. Neslyšně pozdravil a Taehyung se ihned hrnul k Jiminove druhé ruce.
'Jsi v pořádku?' zahrnul ho hned otázkou a se starostmi v očích přejížděl celé jeho lůžko.
'Jasně, že jo,' s trochu přiškrceným hlasem přikývnul. Tae si sednul na židli vedle a také stisknul jeho ruku. Hned ale schytal dva prodávající pohledy. Jeden od JungKooka naproti a jeden od HoSeoka. Chtěl ho pustit, ale Jiminova ruka ho zastavila a svou dlaň položil na jeho.
'Děkuju, že jste sem přijeli…a děláte si starosti,' pousmál se. Taeho ty slova zahřály u srdce. Poté Jimin pomalu zavíral oči. Nejspíše vedlejší účinek nějakých léků proti bolesti.
'Měli bychom jít,' ozval se NamJoon a všichni přikývli. Jen JungKook ne. Stále se stydlivě koukal pod sebe.
'To jsme se moc dlouho neohřáli,' podotkl HoSeok.
'Zůstanu tu,' poprvé po všech koukl Kook. Taehyung se nad tím usmál. Nakonec to, že Jimin má někoho takového, je dobře.
'Mějte se,' rozloučil se za všechny Jin, kteří už jen zamávali.
Zavřeli za sebou dveře a uviděli známou tvář.
'Můžete mi říct, proč jste mě nevzbudili?' zabručel YoonGi. Všichni jen opařeně koukali.
'Víš, co to je, když tě někdo budí, jen na vlastní nebezpečí,' srovnával vše NamJoon.
'Ale tak sakra jde o Jimina.'
'Bude v pořádku,' usmál se na něj Tae. YoonGiho zamračení se trochu uvolnilo.
'Naposled, co se událo něco beze mě,' výhružně všechny přejel pohledem.
'Ale YoonGi, v klídku,' usmál se HoSeok a objal ho kolem ramen.
'Budeš se smát, až ti povím, co se stalo,' rozesmál se přes celou chodbu a odtahoval druhého za sebou. Taehyung jen stál a smutně koukal na ty dva. Už zase. Po tom všem mu to dělá zase.
'Neboj se, jen chce abys žárlil,' chlácholil ho potichu Jin se sebejistým úsměvem.
'Myslíš?' mladší mu nevěřil.
'Samozřejmě, ale víš co? Raději dnes udělej nějaký krok ty,' mrkl na něj a s NamJoonem ruka v ruce následovali ty dva.
Taehyung chvíli postával a jen přemýšlel. Měl by něco udělat? Na to se možná až moc styděl. Nakonec doběhl k ostatním se zmatenými myšlenkami.

******

Rozhodl se. Dnes udělá něco, čím dokáže jeho city HoSeokovi. Dá na rady Jina. Přemýšlel nad tím tak usilovně. Dnes nebo nikdy. Byl tak odhodlaný, že se možná i trochu těšil. Zařídil si volný pokoj na dnešní večer. Zašel do obchodu, kde koupil spoustu vonných svíček. Našel nějaký film, který by se jim snad mohl líbit oboum. Ale stále neměl v plánu se mu odevzdat úplně. Něco uvnitř mu bránilo. Doufal, že to HoSeok pochopí. O tom si chtěl hlavně promluvit. Když už se rozhodl pro tak zásadní krok.

******

Někdo zaklepal na jeho dveře.
'Dále,' otráveně zakřičel. Neměl náladu někoho vidět. Nikdo nevcházel, a tak znovu zopakoval výzvu. Stále nikdo. Líně se zvedl a prudce otevřel dveře. Chtěl toho někoho seřvat, ať už by to měl být třeba NamJoon. Jenže nikdo tam nebyl, porozhlédl se. Nikdo nikde. Jen malý papírek na zemi. Zvedl ho a pročetl si to.
'Přijď ke mně do pokoje, čekám tě.'
Zmateně se ještě porozhlédl. První, co ho napadlo bylo, že je to Taehyung, ale to po dnešku vyloučil. Potom tedy ten blbec YoonGi.
Nasupeně došel do kuchyně, kde se zrovna starší chlapec občerstvoval.
'Co to jako má bejt?' ptal se naštvaně a papírek vztekle přitiskl na stůl přímo před jeho zrak.
'Co?' nechápal chlapec.
'No přečti si to, neni to vtipný, abys věděl.'
'To ale nepsal já, ty vole…' bránil se YoonGi.
'A kdo jinej teda?!'
'No nejspíš Taehyung, se podívej na to písmo…'
HoSeokovi se srdce málem zastavilo. Opravdu to bylo jeho písmo. Nijak ho před tím nezkoumal. Ale teď když ho vidí, byl v šoku.
Sebral papírek a zmuchlal ho. Bez jakékoliv omluvy odešel. Měl namířeno k jeho pokoji. Nevěděl, co bude dělat, co řekne, když to bude omyl. Ale to neřešil, tělo jednalo samo a jeho hlava dala výpověď. Celý nervózní zaklepal na dveře. Chvíli se nic nedělo, než otevřel mladší chlapec s úsměvem.
'Ahoj,' přivítal ho a zatáhl ho do pokoje. Objevil se v místnosti osvětlené jen svíčkami po celém pokoji. Zavanula vůně skořice, kterou HoSeok miloval. Postel byla zútulněna. Spoustu peřin, ve kterých se možná i ztratí a příjemná deka. Starší chlapec byl zbaven veškerých slov a jen koukal kolem sebe. Umřel snad a je v ráji? Takhle si ho aspoň představoval.
Na nočním stolku ještě byly nachystané dva nápoje a vedle toho nějaké sladkosti. HoSeok blaženě vydechl a měl chuť Taeho povalit na postel a…ne, těchto myšlenek se musí vzdát, neboť další šance už nemusí nastat.
Tae vzal HoSeoka za ruku. Jemně ho vedl do zvelebené postele. Oba se posadili a Tae mu podal ten nápoj. Stále bylo ticho, jelikož HoSeok se nemohl vzpamatovat. Bylo to tak krásné…
Koukali si do očí, až mladší uhnul pohledem a usrknul ze skleničky.
'Nezasloužím si to,' začal HoSeok a rukou ho pohladil po tváři, nezasloužím si tebe.'
Taehyung se po něm kouknul. Druhý se na něj smutně usmál.
Mladší odložil svůj i jeho drink. Zalapal po dechu a nabíral odvahu.
Nakonec navázal oční kontakt.
'Já…si chci…chci si promluvit…o nás,' vykoktal stydlivě. HoSeok pozorně sledoval jeho rty a poslouchal.
'Já…víš, díky tobě jsem na něj zapomněl...a mohl jít dál,' byla znát těžkost slov, 'a asi…jsem se do tebe zamiloval.'
HoSeokovi se rozšířil úsměv. Taková slova lechtající ho v podbřišku často neslyšel. Hlavně ne od Taeho, který právě červenal se sklopeným pohledem.
'Chci, abys ale přestal dělat to, co děláš…' mluvil velmi vážně. Starší chlapec se tázavě podíval.
'Proč když mě také…m-miluješ, chováš se takhle? Myslíš si, že vztah je jen…o…o tom?' několikrát se zakoktal, ale mluvil naštvaně.
'A taky mně vadí, že se věnuješ i někomu jinému stejné, jako mně. To není fér, myslel jsem, že pro tebe jsem něčím výjimečným, ale zatím to tak nevypadá ani trochu!' mladší chlapec skoro křičel se slzami v očích. Romantická atmosféra se z pokoje vypařila.
'Já Taehyungu…nevím, co říct…' ztrácel slov HoSeok, 'to je to tak…vážné?'
Druhý ho vražedně přejel pohledem.
'Samozřejmě, že je! Vzal jsi mi vše, můj první polibek, moje srdce a málem i moje….' odmlčel se nad tím trapným slovem.
'Omlouvám se,' v očích staršího se zaleskly slzy.
'Nikdy jsem neměl vážný vztah, neměl jsem ani nic jiného. Jediné, co jsem zažil, bylo zklamání. Zklamání z lásky. A myslel jsem, že s tebou…s tebou to bude jiné.' Taehyung se nechal až moc unést emocemi. Neměl v planu mu nic vyčítat. Ale právě na něj vybalil to nejhorší, co mohl. Zanadával si v duchu. Najednou se k němu chlapec přitiskl a sevřel ho v objetí. Mladší vyjeveně koukal a cítil, jak mu HoSeok vzlyká na rameni. Objal ho kolem zad a hladil ho v pravidelnych tazich.
"Jsem idiot" řekl mezi vzlyky druhý. Taehyung se nenáviděl. Nenáviděl se tak, jak ještě nikdy nikoho. Proklínal sebe a svá slova. Do očí se mu hrnuly slzy. Mělo to dopadnout jinak. Měli si vše v pořádku vyříkat a potom přitulení k sobě sledovat film. Byl příliš nezkušený na tyhle kroky. Své pocity nedokázal udržet v sobě. Také se rozplakal. A silně. Až to vyrušilo celkem tiché vzlyky HoSeoka. Vyměnili si role a teď byl starší ten, co utěšoval hlazením po zádech.
'Pssst,' jemně mu zasyčel do ucha, jako maminka dítěti. Znovu mu ublížil on. Tae mu znovu ublížil. Možná si to ale zaslouží, nechoval se nejspíš nejlépe, ale kdo mohl vědět, že bude taková žárlivka? A to, že ještě takový roztomilý chlapec neměl vztah, ho také překvapilo.
'Mělo to být jinak,' pověděl mezi vzlyky Taehyung.
'Vše je v pořádku,' chlácholil ho HoSeok a více stiskl objetí. Uplakaný chlapec se odtáhl a hluboce mu koukl do očí. Po chvíli se začal přibližovat a starší nechal vše na něm. Ať udělá, co uzná za vhodné. Navíc se mu líbilo, že konečně dělá něco i on.
Tae se začátečnicky přisál na rty a pošimral ho jazykem, až to u chlapce vyvolalo jemný úsměv.
'Miluju tě, HoSeoku,' rozpojil jejich polibek a se stydlivým hlasem řekl tu větu. I když se mu tenhle večer nepovedl, s výsledkem byl nakonec možná trochu spokojený.


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.