Why him? - 6. část

30. března 2016 v 18:42 | Natalii |  Why him?

Skupina: Bangtan Boys (BTS)
Pár: HoSeok x Taehyung (J-Hope x V)
Žánr: Yaoi





Probudil se do nového dne. Skrz okna prosvítaly sluneční paprsky. Vedle něj spokojeně oddechoval přitulený HoSeok. Stydlivě se pousmál a prohrábl si vlasy. Kéž by tato chvíle nikdy neskončila. Rty se mu naštváním zkřivily, když si uvědomil, ze i dnes bude tvrdý trénink a nejspíš nebude mít ani čas se na staršího podívat. Otráveně vydechl.
Pomalu se dostával pryč z postele a mířil si to do koupelny. V dormu bylo až přílíš podezřelé ticho. Vypadalo to, ze už je spise dopoledne, ale i tak je nikdo nevzbudil. Vyšel neslyšně z pokoje, zamířil si to rovnou do kuchyně. Uslyšel slabé syceni rozpáleného oleje a v nosu ho zašimrala vůně smažených vajíček. Přece jen tu někdo je.
Tae nasledoval vůni. Uviděl Jina se zástěrou stojíc u plotny.
'Dobré ráno,' povědel se zívnutím a promnul si oči. Vůbec nevadilo, že je ve vytahaném starém triku a upnutých boxerkách. Byli na sebe zvyklí a takový Jimin se rad ukazoval jen v příliš uplém spodním prádle a provokoval tak jak Kooka, který se mohl zbláznit žárlivosti, tak i ostatní.
'Dobré ráno, Tae,' obrátil se na něj Jin s úsměvem, 'připravil jsem vám...Kde je HoSeok?'
'Tady,' ozvalo se za mladším chlapcem. Ucítil, jak ho jemně objali hubené ruce zezadu. Přejel mu mraz po zádech. Druhého hlava se uvelebila na jeho rameni. Do tváří se mu hrnula krev. Nebyl na tohle připravený a stydlivě se odtáhl. Jin je fascinovaně sledoval. To dokázala s němi udělat jedna jediná noc? Když si vzpomněl na to, jak těžké to mel s NamJoonem, trochu jim záviděl. Věděl, že nic neproběhlo. Byl zvědavý, a tak občas nenápadně poslouchal u zdi. Nic neslyšel, žádné zvuky, které by naznačovaly nějakou akci. Tedy než si ho NamJoon přitáhl do své postele, to už pak spíše mohl poslouchat někdo je a možná ani nemusel napínat uši ke zdi.
'Takže, dáte si?' přerušil trapné ticho v místnosti nejstarší a koukal z jednoho na druhého. Oba přikývli. Taehyung podezřele klidně, ani se na něj nepodíval. A HoSeok vesele, jak u něj bylo normální, když byl šťastný. Sedli si za stůl a čekali, než jim to Jin naservíruje. Opravdu si někdy připadal jako matka s pěti dětmi.
'Dobrou chuť,' popřál jim, když už talíře plné jídla dával před ty dva a sám sobě taky trochu nachystal. Sedl si k nim a pustil se s chutí do jídla.
'Díky, hyung, je to výborné,' usmál se HoSeok. Jina to potěšilo. Jakmile mu někdo pochválil vaření, byl štěstím bez sebe. Tae se také usmál. V srdci cítil radost, kterou už dlouho nepoznal.
'Kde jsou vůbec všichni?' optal se nejmladší z místnosti a hodil pohledem po Jinovi.
'No, ehm...' nervózně se zakuckal, 'stala se taková věc...'
'Jaká?' vyzvídal se strachem Taehyung.
'No...' červenal Jin, 'Jimin je v nemocnici.'
'Huh?' zarazili se oba chlapci.
'A je v pořádku? Není mu nic?!' vyletěl skoro ze židle Tae, ale hned se uklidnil, jakmile viděl, že ho HoSeok žárlivě sjíždí pohledem.
'Než jste se vzbudili, volal NamJoon, že je v pořádku, ale pár dní si ho tam nechají,' odmlčel se Jin.
'A co se stalo?' zajímal se Tae.
'No ráno...znáte ho, když se pořádně nerozcvičí...tak se mu občas něco skřípne v zádech a to se stalo dnes, jen to bylo o něco vážnější, než obvykle...'
'Co sakra dělal za pohyb takhle po ránu?' začal se zajímat HoSeok.
'No...' Jin zčervenal a chlapci už bylo jasné, co se stalo. Vybuchl smíchy přes celou jídelnu. Starší ještě více zrudl.
'Co? Co je? Co se děje? Co se stalo?' nechápal Taehyung. Co to má být?
'Děláš si srandu?' řekl mezi dalším výbuchem smíchu HoSeok směrem k Jinovi. Tae se zamračil. Neměl rád, když nevěděl o co jde. S nadějí se koukl po nejstarším.
'No, víš...zrovna jsem spal a uslyšel hlasitý křik. Automaticky jsem vyletěl z postele a utíkal za těmi bolestnými vzlyky. Znělo to jak Jimin,' odmlčel se skrz další výbuch hyunga, Taehyung ale pozorně poslouchal.
'Otevřel jsem dveře od jejich pokoje a...' Jin stydlivě sklopil pohled, 'a uviděl JungKooka jak se bezmocně...nahý...snaží dostat zpod Jimina, který...též nahý...byl zaseknutý nad ním. Nemohl se hnout a bolestivě skučel. Kook se hlava nehlava snažil dostat od něj a až se mu to povedlo, celý rudý se aspoň trochu schoval pod peřinu. Zatímco Jimin nemohl dělat nic. Stál jsem v ten moment jako opařený. Bylo to tak trapné...objevil se za mnou rozespalý NamJoon, kterého to hned taky probralo. Věřil jsem, že se JungKook rozbrečí, když ho uviděl. Bez žádných otázek jsme se snažili Jimina nějak obléct, který jen skučel a skučel. Nakonec se nám to aspoň trochu povedlo a Joon s Kookem odjeli společně s ním do nemocnice...' skončil s rudými tvářemi. Tae z něho nespustil zrak a stále nevěřícně koukal. Zatímco HoSeok se zase začal smát.
'Tomu nevěřím, to je tak...' řekl se slzami v očích od smíchu. Tae nevěděl, jak se cítit. Mělo by to mu být jedno, ale přece jen je vše moc čerstvé na tyhle informace.
'Promiň Tae, pokud...'
'Ne v pořádku...' usmál se trochu a ucítil zkoumavý pohled od HoSeoka.
'Měli bychom se za ním jet podívat,' usmál se na oba Jin. Nejmladší přikývl a zvedl se. Prázdný talíř nechal na stole. Odešel do koupelny. Po cestě si vzal čisté oblečení.
Pootočil klíčem a pomalu se svlékal. Vlezl si pod horkou sprchu. Nijak to nezdržoval, chtěl vidět Jimina. Jediné, co ho snad těšilo na téhle situaci bylo, že trénink nebude.
Když vylezl, byla zapařená celá koupelna, že se nedalo ani nadechnout. Pootevřel okno a dveře. Šel k umyvadlu a do ruky chytil svůj barevný kartáček na zuby. Chvíli ho zkoumal pohledem a poté ho ponořil pod proud vody. V tom ucítil někoho za sebou. Někdo ho otočil k sobe. Ten někdo byl HoSeok. Tae se trochu lekl. Starší ho až propaloval svým pohledem. A to se mu moc nelíbilo.
'Copak se dělo Taehyungie?' začal na něj docela mile.
'Co?' i když moc dobře věděl, co myslí...
'Závidíš jim?'
'Nevím, co bych jim měl závidět,' odfrkl Tae.
'Ale víš,' a staršího dlaň pohladila jeho rozkrok. Zčervenal a stydlivě uhnul pohledem.
'Nech toho...' zabručel. Ovsem HoSeok se nijak nedržel zpátky. Chtěl ho políbit, ale druhý ho odstrčil. Vyjeveně koukal, nechápal co se děje.
'Myslel jsem, že je to mezi námi v pohodě,' a sledoval Taeho vyděšený výraz.
'Copak to znamená, ze mě hned musíš...' nedořekl vetu. Zatřepal hlavou a odcházel ke dveřím. Tentokrát si dá pozor. Ví, jak to dopadlo minule a už to nechce zažít. Nechce to uspěchat. Ať se to druhému líbí nebo ne.
'Jsi prostě nenapravitelnej!' zakřičel a zmizel.
HoSeok se opřel o prádelní koš, který přetékal špinavým prádlem. V duchu si zanadával. Proč tohle stále dělá? Neovládá se...ale chtěl i pochopeni. Každý, kdo by Taeho tahkle viděl by neodolal. O tom byl přesvědčený.


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.