Why him? - 5. část

30. března 2016 v 18:30 | Natalii |  Why him?

Skupina: Bangtan Boys (BTS)
Pár: HoSeok x Taehyung (J-Hope x V)
Žánr: Yaoi





Taehyunga zamrazilo v zádech. Nevěřil tomu, že ten kdo se k němu právě tiskne je HoSeok. Sednul si a trochu se odtáhl. Nastalo trapné ticho a do jeho očí se znovu hrnuly slzy. Nezmohl se na nic, tak nebezpečně blízko se znovu objevil k tomu, kdo mu tak ublížil. Zavřel oči a přál si, aby se objevil někde jinde. Někde, kde bude zcela sám. Věděl, že to není možné, ale i tak dětinsky doufal a pootevřel jedno oko. Stále byl v té tmě a viděl obrys postavy vedle něj. Zhluboka se nadechl. Chce to klid.
"Co tu děláš?" předběhl ho ve všem udivený HoSeok. Taeho zarazil ten tón hlasu. Jako by ho z něčeho podezíral.
"Já? Co tu děláš ty?" zavrčel na něj podrážděně. Neměl chuť se s ním bavit o důvodu proč tu je. Zajímalo ho, proč přišel k Jinovi a jen tak si lehnul do jeho postele, i když věděl, že tam někdo je. Zavalila ho žárlivost. Nejenom on, YoonGi, ale už i Jin?
"Nic," prohodil jakoby nic. To druhého, mladšího chlapce naštvalo.
"Jo, tak nic?" začal vztekle. Skoro křičel.
"Jo...nic," byl stále ještě klidný HoSeok. Taehyung se ironicky zasmál.
"Opravdu nic? Je možný abys byl taková...taková děvka?!" rozkřičel se až moc. Sám sobě nevěřil, co to právě řekl. Nikdy takhle nemluví a nikdy by tohle neřekl. Kdyby ho jen ten HoSeok pořád tak neprovokoval, nestalo by se to. Po tvářích už tekly slané kapičky vody. Od staršího chlapce nepřišla žádná reakce.
"Promiň..." zašeptal Taehyung. Cítil se hloupě. Co vlastně s člověkem dokáže láska a žárlivost? Divné věci. Neznal to, neznal tyhle zmatené pocity, které proudily celým jeho tělem. Ovšem věděl, že se toho chce zbavit. Co nejrychleji. Přece žádné city nepotřebuje k životu. Je to zbytečnost, která vytváří tyhle divné a bolestné situace.
"V pořádku..." ozval se až příliš slabý hlas staršího, "asi jí jsem."
Taehyung nevěřícně koukl na chlapce a právě chtěl zapomenout na celou tuhle situaci.Už to nevydržel, tiše vzlykl. Proklínal se. Proč raději nedržel pusu?
"Nebreč," ucítil studenou ruku na své tváři utírající slzy. Bylo mu jasné, že tím slovem to přehnal a jen tak si to nevyžehlí. Nejspíš vytvořil ránu, která bude ještě dlouho bolet. Nejraději by vrátil čas. HoSeok si to prostě nezaslouží.
"Lehni si," řekl mu jemně starší. Tae poslechl beze slov. Jen doufal, že se chlapec přidá. Možná to by mu teď pomohlo nejvíc. Uvědomoval si, jak moc ho miluje. Jenže HoSeok se zvedl. Cítil, že se nad něj nahnul a dýchal mu u ucha. Nastala velmi napjatá chvíle a mladší chlapec ani nedýchal.
"Miluji tě, Tae, jen abys věděl," nakonec zašeptal HoSeok a chtěl odejít, ale zachytila ho ruka. Sám to nečekal, ale byl rád.
"Z-zůstaň tu se mnou, prosím," Taehyungův hlas byl velmi uplakaný. HoSeok přikývl, i když věděl, že to chlapec neuvidí a lehl si.

******

Uběhla hodina, a ani jeden z chlapců ještě neusnul. Nikdo z nich nepromluvil, jen koukali do stropu a hlavou se jim míhaly různé myšlenky. Starší chlapec cítil, že už se jeho milovaný uklidnil. Cítil se taky lépe. Jeho větu už nebral tolik vážně. Mluvil z něho vztek, ale i tak to bolelo více, než kdyby mu to řekl kdokoliv jiný.
"HoSeoku?" ozvalo se po chvíli.
"Ano?"
"Děkuji..." pověděl stydlivě Tae.
"Za co?" pousmál se HoSeok a opřel si hlavu o svou ruku, aby aspoň trochu viděl chlapce vedle sebe.
"Že tu jsi..." byl stále stydlivější. Na HoSeokově tváři to vyčarovalo úsměv. Srdce se mu snad pod těmihle slovy zblázní.
"Za to neděkuj, pro tebe tady budu vždy."
Po téhle větě se na něj Taehyung podíval. Neviděl mu do obličeje, ale věděl, že se určitě usmívá. Kdykoliv si vybaví jeho úsměv, směje se také. Neměl ponětí o čase, ale jeho oči se zavíraly. Proto se otočil zády a HoSeok pochopil, že se chystá spát.
"Dobrou noc," popřál mu a také si lehl. Zavíral oči a s drobným úsměvem na tváři usínal, když v tom se tělo druhého začalo přibližovat. Nevěděl, jestli Tae tak rychle usnul a neví a nebo to jen hraje, ale bylo jasné o co jde. Aby to svými až příliš pomalými posuny nezdržoval, svou rukou ho objal přes břicho a přitáhl ho k sobě. Zachumlal se do jeho vlasů. Teď už mohl spokojeně spát.


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.